XV

466 22 6
                                    

Ale on věděl, co udělat. Znal mě až moc dobře. Sedl si na moji postel, posadil si mě na klín a přitáhl mě k němu. Nic neříkal a to mi vyhovovalo. „C-co má-m d-dělat?" Šeptla jsem. „Nic neříkat a zůstat v mém objetí." Koukla jsem se na něj. Chtěla jsem víc prozkoumat jeho obličej. Miluju jeho barvu očí. Asi po deseti sekundách jsem si uvědomila, že se dívám na jeho rty. Byly dokonalé. Na to se pousmál a políbil mě. „Miluji tě." Šeptl a pohladil mě po zádech. „Já tebe víc." „Nemožné."

Na tyhle konce jsem iDiOT, ale doufám, že se kniha líbila! N.❤️

iDIoT, NiKolO, IdIOt.
YdYjOT.

-Proč ji neznásilnil? :(
Měl na to celých patnáct dílů :(
Achjo.
Bye :)

-Speciální díky ⬇️❤️

-Speciální díky ⬇️❤️

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Unknown/Why Don't We ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat