Moje teorie, moje vnímání.

Přítomnost přítomnosti

Tak jsem dlouho přemýšlel, jestli sem tuhle teorii napsat a rozhodl jsem se následovně.

Myslíme si, máme vsugerované to, že když jsme někde (například v místnosti) sami, tak jsme prostě sami a nikdo nás nevidí.

Je to možné, ale nemusí tomu tak být. Záleží na tom, jestli se zamyslíme nad časem. Jsou různé doby a časy. Pravěk, středověk, moderní dnešní doba atd.

Ale nikdo neví, jestli ty časy nejsou všechny na jednom místě ve stejném čase. Vše v jednom, ale zárověn jinde a jindy. Záleží na úhlu pohledu.

Je možné, že by v naší přítomnosti probíhala třeba budoucnost, kdy lidé jezdí autem na výlety po Merkuru. Třeba v budoucnosti vymyslí/vymysleli něco, co by jim umožnilo pozorovat všechny časy, aniž by jsme o nich kdy věděli. Je možné, že vás sledují právě teď a ví přesně, na co myslíte a co děláte. Zkrátka vás vidí, ale vy je ne. Nachází se ve všech časech díky svým technologiím.

Ale zamysleli jste se někdy nad otázkou, proč jste zrovna v tomhle čase?