Nasad si ty Sluchatka!

Část osmá.

Vzbudím se v nemocnici slyším pípání. Co se stalo? Podívám se z okna je večer. Kurva co se dělo!? Najednou přiběhla sestřička.
,, pane Citta?" Podívala se na mě a dělala něco na nějakým monitoru kterej byl na mě připojení.
,,Kde jsem? " Odsekl jsem.
,, Ztrácili jste kontrolu nad autem měli jste bouračku. " Řekla Starostlivě.
,,Jsou všechny v pohodě?" Bál jsem se .
,,Všechny kromě jedné holky a vy. " Odpověděla mi.
,,Jaká ?" Zeptal jsem se znova.
,, Šany" jak dořekla zpanikařil jsem.
,,Co jí je? " Zeptal jsem se starostlivě.
,,Je to vaše přítelkyně?" Zeptala se.
,,Ano." Vím že to pravda není ale nejspíš by mi jinak neodpověděla na otázku.
,,znesla to nejhůř. Má zranění na hlavě. A  je ještě pořád v kómatu. " Řekla.
,,Čekat jak dlouho už to je od tý nehody?" Zeptal jsem se.
,,Skoro měsíc"
Najednou sebe mě všechno zhroutilo. Šany je v kómatu. Fanoušci se nejspíš kurva bojí o mě. A ztrácel jsem měsíc svého života.

Po třech dnech mě vypustili ale šany se ještě pořád nevzbudila.
Moje hlava je plná myšlenek. Další dva měsíce jsem chodil skoro pořád k Šany do nemocnice. Ano vím je zbytečný když je v kómatu. Ale taky jsem ji nechtěl nechat samotnou.
Občas přišli i Lucy a Jakub. Oni se dáli dohromady když jsem já byl měsíc mimo.
Přeju jim to ale chci aby se konečně šany vzbudila.
Den za dnem jsem u ní seděl přinesl ji občas kytky. A staral se celkově o ní. Tři měsíce už to je. A začíná podzim. Pořád jsem doufal že se vzbudí ale vždy nic. Právě sedím u balkonu je večer a já zrovna kouřím. Najednou mi volají z nemocnice.