Snědli jsme dort a Harry se hned vrhnul na dárky. Já jsem jen seděla na gauči a nevěnovala jsem tomu pozornost. Čekala jsem jen na konec. Beztak vím, že od nich nedostanu nic, co bych chtěla, nebo se mi líbilo. Na Vánoce se sice trefili, ale to proto, že jsem jim nenápadně nechala na stole seznam, který stejnak nedodrželi a zařídili se podle sebe. Už jsem se chtěla zvednout, ale James mě obdařil naštvaným pohledem, tak jsem si zase sedla. Neměla jsem náladu, tak jsem se napojila na Fleye.

,,Fleyi." volala jsem v mysli.

,,Isi. Všechno nejlepší." ozvalo se mi v hlavě.

,,Děkuji. Ty dárky jsou úžasný. Vždy víš, co mi dát." poděkovala jsem.

,,Znám tě přesně 992 let, Is. Takže vím dobře, co se ti líbí a co máš ráda. Chtěl jsem ti udělat radost.

,,Udělal si mi ji."

,,Tak to jsem rád. Miluji tě Bell."

,,Taky tě miluji, Monty."

,,Promiň já už musím. Můj otec se mnou chce něco probrat." povzdechl si.

,,Tak jdi. Ještě jednou díky a miluji tě."

,,Taky tě miluji. Ahoj." rozloučil se a ukončil spojení.

To je ta výhoda mezi námi. Jako spřízněné duše spolu můžeme mluvit přes myšlenky. Ani netušíte, jak se to hodí pro soukromých rozhovorech.

,,A ty budeš rozbalovat kdy?" odtrhne mě od myšlenek Harryho hlas.

,,Nevím." zašeptala jsem. Nechtěla jsem se s nimi bavit.

,,Tak už to rozbal." řekl Harry netrpělivě a podal mi balíček. Já ho otevřela a v něm byli sandále. Nakrčila jsem čelo a pozvedla obočí. Úplně stejné sandále jsem dostala k pátým narozeninám jako vtip od Oriona. Tohle snad není možný. To oni neví, že miluji podpatky? Asi ne.

Pak mi Rem podal jeho dárek. Ten jediný se zhruba umí trefit. Byla to moje oblíbená kniha. Skočila jsem Removi kolem krku.

,,Jak si to věděl?" zeptala jsem se nedůvěřivě.

,,Možná jsem tě v knihkupectví viděl, jak na ní pobožně koukáš. Tak jsem si řekl, že to bude dobrý dárek." vysvětlil.

,,Díky. Tu knihu jsem si v knihovně půjčovala stokrát. Říkala jsem si, že si ji koupím a ty si mě předběhl." zasmála jsem se. Tohle bylo od srdce. Třeba mají nějakou pozorovací schopnost? Ne to ne. Já se kolem tý knihy motala hodinu. Toho by si všiml každý.

Další menší balíček byl od Siria byl to prostý náramek. Poslední dárek byl od Freda a George. U těch mi ani nevadí, že mají příjmení Weasly. Vůbec mi jeho nepřipomínají. Od nich jsem taky dostala náramek, ale ten byl hezčí. Upřímně mi nevadí, že jsem od 'rodiny' dostala jen tři dárky, protože oproti tomu jsem dostala úžasné dárky od lidí, kteří o mě ví vše.

Falešně jsem se usmála a odešla jsem do ložnice. Ty příšerný sandále jsem okamžitě schovala. Nepotřebuji je. Zamkla jsem se v pokoji a rozbrečela jsem se. Ty sandále mi připomněli mého nejlepšího bratrance Oriona. Byl to můj nejlepší kamarád, člověk, kterému můžu říct všechno. Jenže on už nežije. Jeho obraz je na Grimmauldově náměstí 12. Pokud vím, tak ten dům patří Siriusovi, ale dlouho tam nebyl. Jak bych si jen přála vidět Oriona a Martinu. Ty nejlepší lidi pod sluncem.

Ta druhá z minulosti Where stories live. Discover now