Křídla

,,Elizabet Jasiko Mandendová a Julie Fangová"

Z mojí nejlepší kamarádkou jsme šli do třídy. Bylo přibližně osm hodin ráno a nám začíná škola v devět. Šly jsme k naším skříňkám, aby jsme si vytáhly věci na první hodinu ČJ. Vzala jsem je a pouzdro taky a spěchaly jsme do třídy. Jedna totaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaalně namyšlená holka z naší třídy šla na chodbu. Koukla na nás ze svou kamarádkou když odcházela ze třídy vyplázla na mě jazik. Jako bych jí to flirtování z největšími hlupáky z naší třídy záviděla. Uložila jsem si věci na lavici a z Julii (kamarádkou) jsme šly na chodbu. Sedly jsme si na lavičku a kecaly jsme. Sabina a Viktorie (ty holky) šly na záchody ze smíchem dost mě to viděsilo. Vyšle ven z kýblem vody a polily kus chodby. Všichni uhly až na nás. Klouzly jsme se až k ředitelně kde vystoupila ředitelka a uklouzla. Najednou přiběhla Viktorie a dělala že je neviňátko. Paní ředitelka nás vzala za lokty a odvedla nás do ředitelny. Zamračila se a vysokým a naštvaným hlasem řekla:,, Madam Elizabet Jesiko Mandendová a Julie Fangová!!" Skrčily jsme se a pokračovalal:,, dámy toto nesmíte dělat mohly jste mi ublížit a co hůř zabít" trochu přeháněla ale což obě jsme sklonily hlavu a řekly jsme:,, omlouváme se" zvedla se ze židle a řekla:,, budete po škole" kývly jsme a odešly.

,,Si dělá srandu" sikla na mě Julie. ,, to bude dobrý" odpověděla jsem koukla na mě nepřemluvitelným a otráveným výrazem a tím ukárala že na nikoho nemá náladu. Byla jsem v tom s ní. Protože jsem si uvědomila že pokud to zjistí máma tak žádná střídavá péče nebude.

Po škole mi zavolala máma:
,,Elizabet" vykřikla tak naštvaně až jsem musela oddálit mobil od ucha.

,,To si děláš srandu že jsi po škole!"vykřikla a já jsem začala koktat:,, n-no j-já za t-to ne-nemohu" ,,si děláš srandu střídavá péče nebude!"řekla a naštvaně položila hovor.

Rozbrečela jsem se a nechtěly se mi slzy zastavit. Julie mi položila ruku na rameno a řekla:,, jsi v pohodě" ,,ne" odpověděla jsem ,,střildavou péči nebudu mít" složila jsem hlavu do rukou ,, aha ale to přejde věř mi"

Koukla jsem na ní a ona se tak andělsky smála oddechla jsem a řekla jsem:,,ok no"

Asi po 2hodinách jsme šli domů. Přišla jsem k malému rodinému domku kde bydlím. Odemkla jsem a nikdo nikde.

Šla jsem nahoru potichoučkým krokem a najednou mě zastavil Emil (manžel od mámy),,a-ahoj" koktla jsem usmál se a řekl,, neboj se já ti neublížím ona není doma" oddechla jsem si a šla jsem do svého pokoje.

Slyšela jsem odemikání dveří. MAMKA JE TADY!! Šla hned za mnou. Vletěla do pokoje a začala na mě řvát:,, co si o sobě myslíš že se přede mnou zamkneš já ti dám ty spratku" šla ke mě a dala mi facku.  Pak šla pryč a já se zamkla. Chci jít k tátovi. Zbalila jsem si věci do velké tašky. A řekla si:,, odejdu až zítra"

Ráno:
Vstala jsem v 6:05 šla jsem se nasnídat a tak. Dala jsem si vlasy do vysokého culíku. Vzala jsem si crop top a sukni takže jsem vypadala přibližne takhle:

Přišla jsem do třídy a vidím plakáty z nápisem "ŠKOLNÍ BÁL" to snad ne.

Šla jsem na chodbu a sedla si na lavičku. Koukala jsem do země. Najednou se za mnou rozběhl kluk z jménem Erik.

,, Nechceš isť se mnů na ten bál?"Řekl ale za ním se rozběhli dva další ,,ne se mnou" jeden vykřikl ,,se mnou" pak vyběhli další a pořád do mě ryčeli: pujdeš se mnou?, Nebo se mnou?, ne se mnou! A podobné.

Proč já! Pomyslela jsem si a všimla jsem si dveří naproti mě. Zvedla jsem se a rozběhla se do dveří. Byl to školníkův kumbál.

Bylo mi to celkem jedno. Pak všichni odešli až na jednoho byl to Erik. Šel ke kumbálu otevřel dveře a zeptal se:,, tak čo?" Začervenala jsem se a řekla jsem:,, tak jo ráda tam z tebou pujdu" usmál se a odešel. Oddechla jsem si a bylo mi lépe.

Pstk:Erik je slovák

(Doufám že se vám knížka líbí pokud ANO můžete dát této knížce hvězdičku⭐️ a když tak ňjáky hezký komentář💬 ráda si ho přečtu. Jestli chcete klidně někomu ze svích čtenářů věnuju jednu kapitolu🕖 mám vás ráda koťátka🐱 zatím pápá)