Patricie Dikeinová

Pouš!

Uběhla nějaká doba a zase jsme pátrali po ženách které někdo unáší a ty se pak nacházejí po čase mrtvé.Pátrali jsme a Cailei jela do nemocnice za ženou která naštěstí ten útok přežila.Ale před nemocnicí někdo Cailei uspal.A odvezl jí někam pryč.Když se probudila byla zavřená v kufru v autě které někam jelo.Snažila se dostat ven a křičet o pomoc ale nikdo jí neslyšel.Když jsme po dlouhé době zastavili zjistila jsem že jsme někde v poušti.V celém okolí byla jen pláň a písek.Muž dal Cailei několikrát pěstí a ona omdlela.Když se probudila auto s mužem bylo pryč.A vedle ní na zemi leželi dvě petlahvové láhve s vodou.Jednu z lahví otevřela a opatrně si lokla.Naštěstí tam byla opravdu pitná voda.Caylei se rozhodla že na místě nemůže zůstat než by jí někdo našel byla by už po smrti.A tak se vydala po kolejích od auta které jí přivezlo.Ale bylo velké teplo a tak se rozhodla že bude chodit v noci jen že si musí najít úkryt kde by byla krytá před slunečními paprsky.Ale nakonec jí došlo že i ve stínu bylo strašné teplo.A tak se snažila co nejmíň spát a co nejvíc cesty ujít.Měla už skoro prázdné obě láhve když si v dálce všimla oázy nebo něčeho podobného.Uprostřed pouště v dálce jsem si všimla palem nebo nějakých stromů.Došlo my že tam bude nejspíš voda.A naštěstí opravdu tam  voda byla.Došla jsem tam a našla jsem tam jezírko.Napila jsem se pořádně vody a dala si novou vodu do láhví abych měla co pít dál.Lehla jsem si do vody a snažila se své tělo shladit.Byla jsem strašně rozpálené.A tak jsem ležela v tý oáze a snažila se připravit na cestu pouští dál.Nevěděla jsem jak daleko jsem a za jak dlouho dojdu do Miami.A tak jsem si lehla do vody a usnula jsem.Na hlavu jsem si dala vestu kterou jsem měla na sobě a tělo jsem měla ponořený ve vodě.Nechtělo se my jít v noci pryč a tak jsem tam zůstala ještě dva dny.Ale došlo my že tu nemůžu zůstat že mám hlad a tak jsem koukala co by se dalo použít jako stravu.Na palmě jsem viděla kokosové ořechy.A tak jsem našla větev co ležela na zemi a snažila se trefit ořechy.Moc my to nešlo ale po půl hodině jsem se konečně trefila a spadly my tři ořechy.Ale jak je rozbít abych se dostala k tomu mléku dovnitř a tak jsem si všimla že ve vodě jsou i kameny na druhé straně jezírka.A tak jsem tam došla a snažila se rozbít jeden ořech o celkem špičatý kámen a po chvíli se my to povedlo.Vypila jsem kokosové mléko a celkem jsem si to vychutnala.Celá oáza byla opravdu malinká mohla mít tak v průměru pět set metrů. Pro hlédavala jsem co by se dalo ještě sníst.Moc toho nebylo ale oplně na druhém konci mě šokovalo co jsem tam našla byli tam dva stromy.Jeden z nich byli Broskve a druhý nektarinky.Nevím jak to že tady vůbec mohli růst ale stáli tu a mě došlo že se nemusím bát jídla.A hned jsem si utrhla dvě broskve.

Pokračování příště!