Pokoj!

20 0 0
                                    

Doktor s Erikem mě odezli na pokoj.A když jsem vyděla ty postele od sebe tak daloko zeptala jsem se:Pane doktor a šlo by aby jsme s mamkou měli postele úplně vedle sebe?No já nevím?Prosím zaprosila jsem.No tak dobře.Erik s doktorem odstranili stolky a dali je z druhé strany postelí a postele srazili k sobě.Ještě je takovými krátkými popruhy sázaly aby se neoddalovali.Pak už my jen pomohli do postele a já byla šťastná že mám mamku vedle sebe.Děkuju doktore!Nemáte zač a jestli to bude všechno tak bych zase šel.Dobře!Já taky půjdu mám ještě nějakou práci.Přikývla jsem a potom co Erik s doktorem odešli jsem chytila mámu za ruku a usnula.Máma taky spala a když se probudila a vyděla mě spát vedle sebe pohladila mě po vlasech a tím mě probudila.Mami usmála jsem se na ní.Paty zašeptala.Né mami nesnaž se mluvit.Počkej něco mě napadlo?Zazvonila jsem na sestřičku.Sestřička přiběhla a ptala se co se děje.Sestři neměla by jste nějaký blok a nějakou tužku?Jistě hned to přinesu.Sestřička přinesla blok s tvrdými deskami a pět obyčejných tužek.Jednu jsem i s blokem podala mamce.Mami když my něco budeš chtít říct tak my to napiš a šetři svoje hlasivky.Rozkaz kapitáne napsala se smajlíkem.Dobře.Pak jsem položila zbytek tužek na svůj stůl a zas se otočila k mámě.Ani nevíš jaký jsem měla o tebe strach?To mě mrzí to jsem nechtěla.Já vím zato ty nemůžeš.Najednou někdo zaklepal a po chvilce vešel.Byla to má druhá máma Samanta.Když jsem jí vyděla vykřikla jsem.Ven vypadni z našeho pokoje už jsem ti říkala že tě nechci vydět.Paty prosím odpusť mi to.Nééé tohle ti neodpustím vypadni a už se nevracej.Samanta se slzami v očích odešla z pokoje.Máma nechápala co se děje.Paty co se stalo ptala se?Už jí nikdy nechci vydět.Paty to snad né?Mami to ona může za to co se ti stalo?Né to není pravda?Ale je mami sice tě neznám od narození ale za tu dobu co se známe vím že se v každé situaci držíš pravidel.A proto je mi jasné že ti Samanta vyčetla to se mnou a se Sophii?Ale Paty tak to není?Mami nezastávej se jí já vím že to tak je.Protože díky tomu co ti řekla jsi v běhla do domu dřív než přijeli hasiči a proto jsi skončila tak jak jsi skončila.Paty ale kdybych tam nešla malá Sophii by už nejspýš nežila?Né to nevíš třeba by to přežila a ty by jsi byla v pořádku.Ale to nevíš?Ano to nevím.Ale vím že jsi se kvůli mámě nedržela předpisů?Paty prosím odpusť Samantě za to co udělala.Né mami už toho mám dost a neodpustím jí.Ty jsi moje máma a ona neměla právo ti říkat to co ti řekla.Ale Paty!!!!Mami mám tě moc ráda a nepřežila bych kdyby jsi my umřela.Paty to já vím a chápu to ale zkus pochopit Samantu.Snažila se tě chránit a tak trochu měla pravdu.Cože!Takže teď budeš jako bránit jí?No tak to né mami.Od začátku co jsem tě poznala jsem jí brala jako svou druhou mámu ale to ona se pořád snažila nás dvě od sebe dostat.Ale to není pravda?Mami já jí znám déle než ty a věř mi když ti tu říkám že se nás dvě snažila dostat od sebe.Celou dobu se přetvařuje a ty jsi nic nepoznala.Mě sice asi ráda má.Ráda tě má určitě!No ale nemá ráda tebe ani Erika ani nikoho jiného kdo pracuje v CSI.PAty to už přeháníš ne?Mami prosím věř mi já bych si tohle nevymyslela obě jsem až do dneška měla stejně ráda.Paty to neříkej.Mami prosím já už svůj názor nezměním.Máma viděla že to nemá cenu a tak jen přikývla na souhlas a pak jsme vedle sebe jen leželi a po chvíli usnuly.

Pokračování příště!

Patricie DikeinováWhere stories live. Discover now