...

28 2 0
                                    

Po mém incidentu v rybníku jsme se vydali zpátky do tábora. Ivy si z toho už začala dělat legraci a mě to bylo mnohem milejší než ustarané pohledy kluků. Nikdy jsem neměla moc ráda když mě někdo litoval. Všichni měli přísný zákaz o tom říkat vedoucím. ,,Však se přece nic moc nestalo."přesvědčovala jsem je. Naštěstí ani jeden z nich nic neřekl. Po příchodu do tábora jsme si každý zalezli do svého stanu a odpočívali

*Nástup*
Všichni se rychlostí světla rozeběhli na nástup. Vedoucí zkontroloval zda jsme všichni a vyrazili jsme na večeři. Ani nevím co to bylo,ale měla jsem takový hlad,že jsem to zhltala. ,,Bude ti špatně."řekla mi Ivy s maminkovským výrazem ve tváři. ,,Přežila jsem horší věci."odpověděla jsem ji a obě jsme se začaly smát. Když dojedla i Ivy, šly jsme se vykoupat. Tentokrat uz do normalnich sprch. Tam jsme si zpívaly a dělaly kraviny.
Vydaly jsme se zpátky do tábora. ,,Kohopak to nevidí oko mé modravé."začala se na mě usmívat Ivy. Otočila jsem se a za námi šli Jirka a Honza. Nevím proč,ale v tu ránu jsem byla rudá jak rajče. ,,Sluší vám to holky."pronesl Honza a Ivy se hned uklonila jako princezna. Z toho jsem dostala záchvat smíchu a poděkovala za nás obě. Pak už jsme jen potichu šli do tábora.

Airsoft campWhere stories live. Discover now