Emma je 15-ti letá studentka, která je jako magnet na kluky. Ona ale přítele má. Jmenuje se Luke a je o dva roky starší. Emma si o něm myslí, že je její pravá láska, ale její BFF Mary-Jane říká opak. Konkrétně říká, že Luke je úžasnej, ale ne dokona...
Budu upřímná. Po té oslavě jsem moc dlouho nespala. Probudila jsem se asi půl hoďky po půl noci a jakmile jsem otevřela oči, jakobych už nepotřebovala spát. Svou energii jsem se rozhodla využít k učení. Sice nejsem nějaká velká šprtka, ale na chemii mi dost záleží. Pokud chci jít na tu modelingovou školu, musím mít z chemie a fyziky za jedna. Protože je to požadovaný ve školním řádu.
Zapnula jsem lampičku a otevřela sešit. Pomalu ale jistě jsem si začala pročítat v řádcích a toužila o zapamatování všech těch vzorečků. A zanedlouho už jsem jich dokonce pár uměla. Ponaučky jsem uměla ani ne za pět minut na zpaměť. A opravdu to bylo lehčí než se zdálo. Konečně jsem to všechno pochopila a začalo mi to dávat konečně smysl.
Pak jsem ale došla k těšší látce. Začala jsem si rvát vlasy a mlátit se do čela. Už už jsem chtěla zhasnout a doučit se to ráno, když jsem se zadívala do mezery mezi žaluziemi. Sama nevim co mě tam tak zaujalo, ale rozhodla jsem, že žaluzie roztáhnu. Koukala jsem co se děje venku. Opřela jsem si tvář o ruku a pomalu zavírala oči. Moje mysl už byla připravená na spánek, jenže ve dveřích už nějakou dobu stála mamka a jen mi řekla: "kolik ses toho už naučila?" Já jsem se tak lekla, že jsem se rychle narovnala a praštila se hlavou o lampičku. "Au!," zakřičela jsem. Mamka se uchychtla a přisedla si ke mě. "Tohle bys měla mít v genech," překvapila mě. Věnovala jsem jí unavený pohled. "Jakto? Táta byl matematik?" "Těsně vedle. Chemikář. Velmi úspěšný. Podílel se na výrobě...," začala hledat v sešitě, "tuším tohohle vzorku." "Vyprávěj mi o něm, prosím!," prosila jsem mamku.
(Pokud nechceš slyšet příběh mého táty, tak tenhle odstavec nečti)
Když jsem se narodila, táta byl šťastný a šel za strýčkem Jamesem, aby mu to oznámil. Strýček je ale velký alkoholik a donutil tátu, aby to zapil. Jenže táta před tím nepil. Ale dal si. A postupem času se z něj taky stal alkoholik. Jako chemik už dávno přišel o svojí kariéru, jako otec o důvěru mě, své dcery a jako alkoholikovy ho zajímal jen alkohol drogy a casina. Domu se vlastně vracel jenom vyspat. Byl tam jenom asi hodinu a pak zase šel. Dokonce měl údajně i sexuálně napadat mojí mamku. Vlastně úplně zapomněl, že má dítě. A doktoři mu diagnostikovali rakovinu. To když se dozvěděl, rozhodl se, že umřela celá jeho rodina (Najednou už dceru má). Dal si pár panáků a všechny nás naházel do auta a odjel. Naboural. Těžce naboural. On sám to díky alkoholismu a narůstající rakovině nepřežil. Mamka má dodnes jizvu přes obočí. Přežila se zlomenýma nohama. A já? Já mám jizvu na krku. Není vidět z dálky. Přes ní mám vlasy.
Ten příběh mě bavil. Hodně bavil. Sice byl smutný a svého otce ze srdce nenávidím ale ten příběh mě z nějakého zvláštního důvodu hodně bavil. V tom autě jsme ale nebyli jen my tři.
Já mám totiž starší sestru. Jmenuje se Hayley a dnes jí je 22 let. Žije od nás celkem daleko. Jsme v komunikaci, ale poslední dobou už jsme si spolu pořádně nepopovídaly jako sestra se sestrou. Popravdě jsme si celkem podobné. Vypadá o hodně mladší, protože je na svůj věk celkem nízká. Má blonďaté vlasy, svítivě modré oči a neskonalý smysl pro humor. Kdyby mohla, bydlela by s námi. Čekáme na verdikt jejího šéfa. Pracuje jako návrhářka začátečnice. Navrhuje oblečení všeho druhu i účesy o největší rozmanitosti.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Co Hayley? Pořád nemůže přijet?," ptala jsem se. Mamka jenom zklesle zakolíbala hlavou. Pak jí ale zase narovnala a s radostí mi oznámila, že mi nejspíš může pomoct s chemií. Spojila pár vzorečků k sobě a hned jsem v tom našla vlastní logiku.
Za nějakou tu dobu se mamka už unavila a podívala se na svoje kožený svítící hodinky a zívla si. Naznačila že si už půjde lehnout. Usmála jsem se a popřála dobrou noc. Mamka se ke mě sehla a políbila mě do vlasů. Následně zmizela ve dveřích a já opustila stůl a své příliž těžké tělo vrhla do měkkoučké a teploučké postele. Naklepala jsem si polštář, nějakým způsobem jsem si propletla nohy do peřiny a z nočního stolku nasahala prášky. Zapila jsem vodou a zavřela oči.
Sice to není moc dlouhá kapitola ale spíš taková mezikapitolka😂
