Love is blind, but not deaf ~ Larry ✓

6.

Poslechl jsem si Harryho zprávu a pár slz mi ukáplo. Jediné zvíře, které ne bylo nejbližší, byl pes, kterého jsem ani neměl. Vycvičení psy pro slepce jsou drazí. Další zvířata, která znám, jsou ještě kočka, zajíc, křeček a kůň. Nic víc.

Blue644: Mé nejoblíbenější zvíře? Myslím, že to je pes. Tvé?

H.Styles_: Hmm, asi kočka, možná tygr! Víš, takové to veliké pruhované, co vrčí a kouše (jenom vtip), ale mám rád rybičky a i psy jsou fajn, i ty mám rád.

Nevím proč jsem se zeptal právě na tohle. Možná mě prostě zajímal a chtěl jsem o ně něco vědět.

Blue644: Abych pravdu řekl Harry, moc těch zvířat neznám. Ale řekl jsi moc fajn zvířata.

"Kočka je to, co má takový dlouhý ocas?" ujistil jsem se u Nialla a ten mi to jen potvrdil. Věděl jsem, že jsem už kočku v rukou držel, ale musel jsem se ujistit.

H.Styles_: Hm, zajimavé, to nevadí. Tak něco jiného. Například, co za jídlo máš nejraději? Jídlo znáš, víš... to co se jí... (snažím se tě rozesmát, snad se mi to daří)

Upřímně jsem se zasmál a kupodivu i Niall.
"Copak, Harry už ti nevadí?" zeptal jsem se překvapeně.
"Víš co, jak tak poslouchám ty vaše zprávy, už ani tak moc ne," přiznal.

Blue644: Děkuji za rozesmání. Vážím si toho. A moje nejoblíbenější jídlo jsou palačinky. Vím, na kluka neobvyklé, ale já je prostě zbožňuju. Ty máš nějaké oblíbené?

H.Styles_: To jsem moc rád a já? Možná bys řekl, že burgr nebo steak, ale já miluju špagety. Jednoduše špagety bolognese, to je moje! Mňam! Ty opravdu miluju a každý, kdo mi je donese, toho budu milovat do konce jeho i mých dnů!

Tohle byla taky pravda. Kdo mi je donese, toho miluju. A hlavně když jsou jěště teplé a nejlépe od mámy.

Blue644: Takhle neříkej, nebo za tebou pak dolezou všechny holky ze školy jen abys je miloval.

H.Styles_: Víš to jenom ty, takže nemá kdo jiný přijít. Takže jediný, kdo může přijít, jsi ty. Všechni si myslí, že jsem na burgry a takové ty věci, ale já miluju italskou kuchyni.

Blue644: Já raději netipuju, na co kdo vypadá. Neumím to odhadnout. Italská kuchyně je moc dobrá, máš dobrý vkus... Takže můžu přijít? (Smích)

H.Styles_: Když budeš mít v ruce veliký talíř těstovin, klidně i v jednu ráno. Ale musíš mít těstoviny a třikrát zaklepat na dveře.

Musel jsem se smát a pořád se usmívat. Bylo to zvláštní, jenom tak se usmívat a užívat si toho, jak si s někým píšu.

H.Styles_: Doufám, že jsem ti zlepšil náladu.

Blue644: Zajímalo by mě, jestli bys takhle vtipkoval i kdybys věděl, kdo doopravdy jsem. Ale náladu si mi zlepšil, děkuji.

H.Styles_: Nezáleží na tom, jak vypadáš, Blue. A ty jsi hodný. Hlavně mám pocit, že mě opravdu chápeš a nevidíš mě jenom jako toho idiota a to si opravdu cením.

"Podle tebe jsem spíš idiot já," zamumlal jsem si pro sebe při myšlenke na naši srážku na chodbě.
"Zpráva byla nahrána a odeslána uživateli H.Styles_," ozvalo se z telefonu.
"Co? Ne, to jsem mu nechtěl napsat!" Jsem v pořádný brindě.

Ta zpráva byla podivná. Asi si jenom spletl chat. Někdy se mi to taky stalo, sám jsem se smál.

H.Styles_: To asi mělo být někomu jinému. To je v pohodě, každý se zmýlí. Jenom si asi klikl na jiný chat.

"Louisi, nevyšiluj. Neboj se. Odepsal ti, poslouchej," zasmál se Niall. A opravdu. Neumíte si ani představit, jak moc jsem si oddechl.

Blue644: Jo, promiň, to mělo jít někomu jinému. A je hezké, co říkáš. Nevím, zda bych tě dokázal vnímat jako idiota.

H.Styles_: V pohodě, tohle se stane každému a já už půjdu. Napíšu ti doma, okay? Celkem mě bolí hlava.

Napsal jsem poslední zprávu a sesbíral všechny noty ze země. Všechny jsem je nastrkal do tašky, kterou jsem si i s houslemi hodil na záda. Domů jsme šel celkem rychle, protože jsem dostal opravdu chuť na palačinky.

Blue644: Dobře, měj se. Snad tě ta bolest brzy přejde.

Odepsal jsem as Niallem jsme si každý ještě zahráli jednu písničku. Niall mě pak doprovodil domů, prý už měl hlad a chtěl se jít najíst. Byl jsem tak rád, že mě ještě předtím doprovodil.