Love on the battlefield

11. kapitola - Vracíme se domů...

 Ódin seděl na svém trůně a koukal na nás.Najednou vstal a přišel ke mě.

"Musím ti poděkovat,že jsi zastavila tu hrozbu a vím čím jsi prošla a nyní přijmi náš dar".

Přišel k němu nějaký strážný a měl v rukou takový polštářek a na tom polštářku byl takový řetízek.

"Nyní můžeš se kdykoliv vrátit tady na Ásgard,budeš tady vždy vítaná"

"Děkuji"

Řekla jsem a usmála se.

"Adelaide rozluč se musíme domů".Řekl Táta.

První jsem přišla k Thorovi a objala jsem ho.I když jsem ho potkávala na zemi každý den přirostl mi k srdci.Potom jsem přistoupila k Lokimu.Podívala jsem se do jeho zelených očí,kde by se každý utopil a usmála se.

"Budeš mi chybět Loki".

"Ty mě taky Adei.Přijdeš někdy?Třeba se podívat jak to tu vypadá".Řekl s povzdychem.

"Určitě někdy příjdu".Naklonila jsem se k jeho uchu "A to co se mezi náma odehrálo...na to vzpomínej".Usmála jsem se na něj.

"Budu" usmál se a já ho políbila.Nakonec jsem ho objala a odstoupila.

"Můžeme?" zeptal se Dr.Banner.Kývla jsem na souhlas.

Šli jsme přes Bifrost až k Heimdallovi.Ten nám otevřel vstup domů.Vstoupila jsem do toho světla a po chvilce jsem se objevila v mém domě a v obýváku.

"Mami" rychle jsem přiskočila k mé mámě.

"Adei,tak co jaké to tam bylo?" 

Rozmýšlela jsem se co jí mám říct.Nemohu ji říct: Představ si já jsem si zašukala s Lokim,nebo já jsem umřela, ale pak jsem ožila..To asi ne.

"Normální".namítla jsem a odešla do svého pokoje.

Nezměnilo se to tu.Lehla jsem si na postel a zavřela oči.Před očima se mi mihalo co jsem zažila na Ásgardu.Poté jsem se podívala na řetízek,byl tam takový přívěsek.Otevřela jsem ho a málem mi vypadly oči z důlků.Byla jsem tam vyobrazena já a Loki.

"Loki" vypustila jsem z úst a po líci mi stékla slza.

Věděla jsem že na Lokiho ,jen tak nezapomenu.....