My month without Bella (Harry Styles fanfic)

11) Do you want to know the truth?

And all the roads we have to walk are winding

And all the lights that lead us there are blinding

There are many things that I would

Like to say to you

But I don't know how

'Cause maybe

You're gonna be the one that saves me

And after all

You're my wonderwall

Už jsem nevydržela dál hrát. Vzala jsem kytaru a hodila ji proti zdi. Krk se oddělil od luby. Kobylka se odlomila a struny vylítly nahoru. Zadýchaně jsem dýchala a Harry mě s překvapením pozoroval. Asi, nebo spíše určitě jsem ho překvapila svojí reakcí. Nevěděla jsem jestli mám prolomit ticho nebo ne, takže jsem jenom tupě zírala na svoji kytaru. Teda co zní zbylo. Nakonec jsem se rozhodla , že ticho prolomím.

„ Je to na hovno." řekla jsem zadýchaně a neodvážila se na něj otočit.

„ Ani ten zpěvák sám neměl tu písničku rád. Vždycky když hrál tu písničku, tak mu rupaly nervy. Naneštěstí to byl jejich největší hit." uklidňoval mě Harry. V duši jsem se smála, ale navenek jsem byla zlomená.

„ Harry, řekni mi, jak to mezi námi je?" zeptala jsem se ho a už konečně se odvážila zvednou zrak. Hledala jsem zprávnou chvíli na teď se mi naskytla. Teda aspoň myslím.

„ Jsi moje holka. A tak to taky zůstane." usmál se a pohladil mě po tváři. S úlevou jsem se taky usmála. Je fajn mít zase někoho v životě komu můžu říkat jenom můj. Už dlouho jsem nic takového necítila.

„ Dobře. Myslím, že by si měl něco vědět. Jseš připravenej znát pravdu? " zeptala jsem se ho trošku stydlivě. On rozhodně kývl hlavou a povzbudivě mě chytl za ruku.

„Začalo to před dvěma roky. Nastoupila jsem na střední a začala jsem rozšiřovat obzory. Chodila jsem na malé večírky a poznala jsem Veronicu a Jess. Většinu dne ve škole jsme ale ztrávily zalezlé někde na lavičce v rohu dvoru školy. Nebyly jsme zrovna oblíbené a někteří studenti nás i trochu šikanovali. Kluka jsem v té době ještě nikdy neměla a hodně lidí se mi vysmívalo, že jsem ještě panna. Na party jsme většinou jenom civěli na kluky, které by jsme v životě nemohli mít. Fotbalisti většinou chodili s roztleskávačkama nebo s oblíbenkyněma. Jeden večer jsme si zašli k jedné holce ne párty. Jmenovala se Daysi myslím. S holkama jsem se domluvily jako vždycky. Sešly jsme se u Veronicy  a chystaly se. Přišly jsme na tu onu párty. V životě by mě nenapadlo, že mi skazí skoro celý život. Šla jsem si do kuchyně pro kolu, protože alkohol ve mně nevyvolává nejlepší reakce. Viz párty u Liama." mrkla jsem na něho a pokračovala dál. „ Tam jsem vrazila omylem do jednoho kluka. Kyle. Seznámili jsme se a začali si povídat až skoro do rána. Vždycky po škole jsme se sešli a šli třeba do parku nebo tak. Znala jsem ho, protože se mnou chodil na matematiku. Byl jeden z těch oblíbenějších lidí. Holky o něj měly zájem. Když nás jednou zase šikanovali, přišel za mnou a řekl něco na co nikdy nezapomenu a co mně změnilo život. Řekl, že když budu s ním budu oblíbená a nikdo si na mě nedovolí a ani na moje kámošky, ale když ne, budu to muset trpět dokud nevychodím střední. Ohlídla jsem se a viděla jak nějakej kluk zavírá Jess do skříňky. Nemohla jsem jim nechat zkazit jejich nejlepší roky života. Na všechno jsem mu kývla. Po čase se ale začal chovat arogantně a vlastně celkově jinak než před pár měsíci. Musela jsem mu složit a když přišli jeho kámoši, tak je obskakovat. Chtěla jsem od něho odejít, ale to bych porušila dohodu,  takže jsem musela vydržet. Vydržela jsem to víc jak rok a půl. Jednou jsem jela k babičce, ale vrátila jsem se z Anglie dřív

takže jsem si řekla,  že překvapím Kyla. Klíč si nechával vždycky pod rohožkou, takže jsem jenom vešla. Ale kdybych věděla co tam na mě čeká, radši bych zůstala doma.

*Flashback Bella*

Zase jako vždycky měl klíč pod rohožkou. Docela se divím,  že se nebál, že k němu přijde jeden z těch jeho super  kamarádíčků. Nechával ho tam pro ty, kteří mu tam nosili fet nebo chtěli prachy. A samozřejmě pro mě. Nesnášel když zvoním. Otevřela jsem dveře. V kuchyni bylo rozvíceno. Koukla jsem na hodiny bylo 21:14. Šla jsem se podívat do obýváku jestli tam není. Obývák byl blízko schodiště. Chvíli jsem se koukala na fotky , kde byl s rodiči nebo s fotbalistama. Chudáci rodiče neví,  že mají doma feťáka. Ještě jsem tam stála až jsem uslyšela zvuky. Nebo spíš vzdychy. Byly jeho a někoho druhého. Přišla jsem ke schodišti a začala nekontrolovatelně brečet. Dala jsem si ruku přes pusu abych nevydala žádný zvuk. Sedla jsem si na gauč a poslouchala celé jejich divadlo. Bylo mi na blití a už jsem ani nebrečela. Jenom jsem nechala ať si slzy dělají vo chtějí. Potom jsem uslyšela smích a následně dupání po schodech. Přišli do obýváku a když mě uviděli smích je přešel. Kyle na mě koukal jako na zjevení a slyšela jsem jak mu ta holka pošeptala kdo to je. Asi si musí myslet že jsem jenom další feťák , protože jsem byla vyhublá a bledá a řasenku jsem měla rozteklou.

„ Bello?" nevěřícně se zeptal a zíral na mě. Jenom jsem se usmívala a brečela. Vzala jsem klíče a hodila mu je do ksichtu a rychle utíkala pryč. Rychle jsem jela domů. Matka mě spatřila a říkala jak moc mi to říkala. Dokonce mi to začala vyčítat. Nemohla jsem ji dál poslouchat tak jsem šla k sobě do pokoje a zamkla se. Lehla jsem si do postele a brečela do polštáře. V tom mě ale napadl nápad. Koukla jsem se na dveře od koupelny. Zvedla jsem se a šla do koupelny. Otevřela jsem skříňku a hledala žiletku.

„ Tak tady seš holka. Potřebuju menší pomoc." už jsem přemýšlím jak psychopat a udělala si rýhu do mého zápěstí a další a další. Ruku jsem měla položenou o umyvadlo a kvev mě tekla do něho. Chci už být mrtvá.

*Přítomnost Bella*

„...... a takhle to dopadlo. On potom vypadl z města , protože měl problémy s policií. Byla jsem tak blbá. Zažila jsem s ním to co ještě z žádným klukem. Dozvěděla jsem se , že takhle spával s hodně holkama. Jess a Veronica mě z toho vytáhly. Chvíli jsem byla mimo, ale potom jsem se začala vracet do normálu. Taky tady máš vysvětlení proč nenávidím rodiče. Teda aspoň jedno z nich. Celkově se na mě vykašlali jako kdybych byla nevyvedený potomek. Myslím, že to je všechno co jsem ti chtěla říct." Harry mě celou dobu držel za ruku a užasle pozoroval. Já tu brečela jak nějaká padavka.

„ Je mi to moc líto. Musela si hodně trpět." vtáhl mě do náručí a já se mohla naplno rozbrečet.

„ Ššš, jsem tady. Všechno už je v pohodě." šeptal a hladil mě po zádech. Musím se od minulosti odpoutat a udělat za ní jednu velkou tlustou čáru. A tenhle kluk je klíčem k tomu.