My month without Bella (Harry Styles fanfic)

10) Unknown caller

Rychle jsem z Harryho slezla a otevřela dveře. Harry radši zůstal v autě a vystrašeně nás pozoroval. Bylo mi to absolutně jedno. Je to můj život a já se můžu scházet s kým chci. Ve tváři jsem neměla žádné emoce a pomalu se šourala k otci. Nohy se mi trochu motaly a kabelku jsem táhla po zemi. Vlasy jsem měla divoce střapaté a řasenku s linkama po celém obličeji díky breku. Největší třešničku na dortu tomu dodává mírná opilost. Táta bude vzteky bez sebe. On tam stál s rukama v bok a pozoroval mě s otevřenou pusou.

„ Mladá dámo, co si o sobě myslíš? Přijdeš si o půl noci, my nic o tobě nevíme, vypadáš jako kdyby si spala tři dny pod mostem a zahazuješ se a hentem pokérovaným. “ gestikuloval rukama a rukou hodil směrem k Harrymu. „ Ještě k tomu jsi opilá a nejsi ještě plnoletá. Takhle se chová holka co má jít na prestižní univerzitu? “ díval se na mě a zabíjel mě pohledem. Tohle si líbit nenechám.

„ A přemýšlel si někdy jak se cítím já? Třeba mě nezajímá nějakej posranej Oxford a ráda bych si řídila svůj život sama. Vy s matkou máte naivní představu o dokonalé dceři a tu musím do puntíku splňovat! Ani vám nepřijde jak hrozně sobečtí jste! Je vám u prdele jak se cítím a že třeba mám na to jiný názor! Vám by bylo jedno i kdybych chcípla! I když to se jednou málem stalo , ale vy jste mě v tom nechali. Nechci ani pomylet na to jak tu brácha ještě dlouho s váma bude hnít!" křičela jsem na otce a slzy se mi draly do očí. Je mi jedno, že tu řvu. Sousedy nemáme a kdyby to slyšel sám papež tak co. Ani že Harry bude mít pravděpodobně otázky. Už jsem se nemohla na to dál dívat, jak se mi neustále snaží řídit život. Najednou jsem na tváři ucítila štiplavou bolest. Střelil mi facku.

„ Až vystřízlivíš, ještě si o tom promluvíme!" ukázal na mě prstem a odešel dovnitř.

„ To sis toho dokázal!" zařvala jsem za ním ale on už bouchnul dveřmi. Myslím, že kdybych neměla v krvi alkohol, tak bych tolik nevyjela. Teď už to zpátky nevrátím. Harry vystoupil z auta a došel ke mě.

„ Seš v pohodě? “ ustaraně se zeptal a nahl se ke mně. Zakroutila jsem hlavou a už po druhé za tento večer začala brečet. Hlavu jsem měla opřenou o jeho hruď a on mě malinko mačkal k sobě. Ruce jsem měla svěšené podél těla a kabelku jsem svírala v ruce, její dno bylo na zemi.

„ Chceš si o tom promluvit?" zeptal se. Já jenom záporně zakroutila hlavou a narovnala se. Musela jsem vypadat jako by mě přejel buldozer.

„ Já už půjdu." řekla jsem a ukázala palcem na dveře. On přikývl.

„ Víš a ohledně tohohle... asi budeš chtít zapomenout. A potom s tvým otcem..." ukázal směrem k domu. Přišla jsem trošku blíž a pokroutila jsem hlavou.

„ To je v pohodě. O něho si starost nedělej. Je mi u prdele co si myslí. Jak říkám, je to můj život a můžu ho trávit s kým chci." nadzdvihla jsem obě obočí a čekala na jeho reakci. On se uchechtl a nahodil úsměv. Potom se nahl že mě políbí, ale já záporně pokroutila hlavou.

„ Ee-e , až budu vypadat aspoň trochu k světu. A můj otec určitě stojí za dvěma a nestojím o to , aby ti rozbil tu tvou hezkou tvářičku." ušklíbla jsem se a on mě pobaveně sledoval.

„ Takže dobrou." řekl a pomalu šel zády k autu. Já jsem taky pomalu couvala a kývla mu hlavou. Otevřela jsem dveře od domu. Na moje překvapení tu otec nestál a všude bylo zhasnuto. Vyzula jsem si podpatky a pomalu šla po schodech nahoru. Šlo to docela blbě,  jelikož se mi motala hlava. Vykašlala jsem se na převlíkání a rovnou lehla do postele. Vsadím se, že zítra mi bude fakt blbě.

* * *

Ráno jsem se probudila na nesnesitelnou bolest hlavy. Myslím, že mi za chvíli vybouchne. V pokoji to smrdělo cigaretami a alkoholem a já též. Vylezla jsem z postele a nasměrovala si to do koupelny. Sotva jsem se držela na nohách , takže jsem se přidržovala stěny. Žaludek se mi zhoupl a já už klečela u záchodové mísy. Držela jsem si vlasy a čekala, až to ze mě odejde všechno pryč. Až jsem byla hotová, koukla jsem se do zrcadla. Vypadala jsem příšerně. Vlasy jsem měla zacuchané a slepené k sobě. Oči jsou narudlé a řasenka kolem nich rozmazaná. Rtěnka byla doceka v pohodě, protože byla kvalitní. No, vydržela i líbání. Bože, teď se mi před očima objevil včerejšek. Nevím, jestli se mi chce dolů a čelit otci. Ale potřebuju prášky na hlavu takže nic jiného dělat nemůžu. Vyslékla jsem si včerejši oblečení a dala si na sebe obyčejné tričko a na to svetr. Omyla jsem si tvář a psychycky se připravovala na ranní hádku. Pomalu jsem šla ze schodů. Vešla jsem do kuchyně a všichni zrovna snídali. Pomalu zvedli hlavy a koukali na mě jak na smrt. Myslím, že jsem tak musela i vypadat. Chtěla jsem si vzít ze skříňky prášky, ale otec se postavil přede mě a založil si ruce v bok.

„ Čekám na tvoje vysvětlení. “ řekl a zachoval si docela klid jelikož tu byla máma a Matt.

„ Šla jsem s holkama na party a tam jsem to trochu přepískla. “ vykoktala jsem ze sebe a očima jsem střídavě běhala po otci a matce.

„ Trošku...." ironicky si odfrknul otec. „ To , že se k nám chováš jako k cizím bych ještě snesl, ale tahat se s podprůměrnýma lidma a opíjet se do němoty už fakt nestrpím!" řval otec a mě málem praskla hlava. Matka držela Matta kolem hlavy a zacpávala mu uši. Moje první větší  chlastačka nedopadla zrovna slavně. Ale naštvalo mě, jak mluvil o mých kamarádech.

„ A ty se divíš?! Vyběhneš tu po mně jenom tak z plezíru! Nikdy, opakuju nikdy jsem nechodila domů opilá. Tohle je teprv moje premiéra a jestli si myslíš, že mi není blbě, tak si piš že mi je kurva blbě. Nebudu opakovat to co jsem řekla včera, protože mě to už unavuje. A moje kámoše z toho laskavě vynech! Bylo to moje rozhodnutí. A s kým chodím nebo ne je moje věc. On mě zná pár dní, ale udělal pro mě víc věcí jak vy za celej můj život!" všechno jsem mu naštvaně řekla do očí. Obešla jsem ho a vzala si prášky. Napustila si vodu a zapila je. On stál uprostřed kuchyně a snažil se vstřebat moje slova. Možná je to můj otec, ale nenechám se tahat jak hadr. Vyšla jsem do svého pokoje a lehla si na postel. Přes oči jsem si dala ruku a pomale odpočívala. Po pokoji se najednou rozvonila písnička a já věděla, že mi někdo volá. Podívala jsem se na displej a byla tam Harryho fotka. Kdy jsem ji bože vyfotila? Přijmula jsem hovor.

„ Ahoj krásko." řekl a já se musela usmát. Podle hlasu bych mohla říct,  že je na tom o poznání lépe než já.

„ S tou kráskou bych tak neplýtvala. Pořád vypadám jako by mě přejel tank." řekla jsem chraplavě. Na to on se zasmál.

„ Podle hlasu i tak zníš. Nechci vědět jak blbě se musíš cítit. Hold tohle je denní chleba každého teenagera. Každý si tím musí projít. " musela jsem se zasmát.

„ Když myslíš. Upřímně, nevím jestli znepřátelit si mého otce za to stálo."

„ Ale usmířit se s tebou takovým způsobem teda jo." musela jsem se červenat asi na všech místech svého těla. Ještě že mě nemá možnost vidět.

„Nebylo to špatný. “ dělala jsem si srandu.

„ I já se musím pochválit."

„ Tolik si zase nevěř. Líbala jsem lepší. " zase jsem ze srandy prohodila. Upřímně, opravdu Harry byl můj nejlepší. Předchozí vztah nepočítám a kluka ve školce asi taky ne.

„ Přesvědčím tě o opaku. U tvýho okna jsem za deset minut." s touhle větou i složil. Bože to snad ne. Rychle jsem se vyhrabala z pelechu a namířila si to do koupelny. Dnes asi už po páté. Asi tu začnu bydlet. Vyčistila jsem si zuby a rychle se vrhla do sprchy. Umyla jsem si celé tělo a rychle hlavu. Obmotala jsem si kolem sebe ručník a vběhla do pokoje. Zrovna jsem se chtěla podívat po nějakém oblečení, ale někdo mi už házel kamínky do okna. Super. Vykašlala jsem se na převlíkání a šla otevřít okno. Mokré vlasy jsem měla na jedné straně a ručník si nahoře přidržovala. Ustoupila jsem, aby Harry mohl nahoru. Pomalu se vyškrábal nahoru. Skočil do pokoje a úsměv mu zmizel. Čuměl na mě jak na svatý obrázek.

„ Co je?" zeptala jsem se a povytáhla obočí. On se otřepal, jako by zaháněl myšlenky.

Harry

„ Emm, nic. V pohodě. “ řekl jsem a snažil se to nějak zamaskovat. Mému kamošovi tam dole nedělá moc dobře,  že tu je jen tak v ručníku. Ne že by se mi to nelíbilo, ale nerad bych aby se stala nějaká nehoda nebo spíš trapas. Pobaveně mě sledovala a kousla si do rtu. To snad dělá schválně. Potom si povzdychla a vzala si pár věcí do ruky.

„ Fajn. Jdu se převléct do koupelny. A na nic mi tu PROSÍM nehrab." řekla a už vycházela do koupelny.

„ Můžeš se převléct tady. Mě by to nevadilo." stačil jsem za ní zavolat. Ona jenom vystrčila prostředníček ze dveří a ty potom zavřela a zamkla . Škoda. S úsměvem jsem se roztáhl na posteli a čekal než vyjde z koupelny. Najednou se vedle mě rozvonil mobil. Byl Belly. Na displeji bylo neznámé číslo a já se rozhodoval jestli to mám vzít, nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl pro první variantu.

„ Tady telefon Belly Rivell, kdo volá?" slušně jsem se zeptal a čekal na oznámení z druhé linky. Tam bylo slyšet jenom trhané dýchaní a hned na to pípání, oznam že to složil. To bylo kurva divný. Něco přede mnou tají? A kdo volal?