CRAZY JESTER

18 2 0
                                    

Jmenuji se JESTER MCCOY.
Žiju se svojí rodinou v ne moc malém domku.
Neřekl bych že jsme úplně chudí, ale...nebyli jsme ani nejbohatší.
Můj bráška, Mitchell pravě nastupuje do 4. třídy.
Já do 8.
Mamka, Janett pracuje jako právník a táta, otec, otec....

Otec nepracuje a hodně chlastá.
Skoro každý den chodí domů pozdě večer a opilý.
Když jsem byl malý stala se mě s mamkou autonehoda, mamka měla zlomenou ruku a já jsem přišel o nějáký nerv, který mi pomáhá cítit bolest.

A mám ještě jeden problém...

Když mě někdo naštve tak si v duchu představuju jak ho zabíjím...a užívám si to.
Ve škole nemám žádné kamarády a já je ani moc nechci.
Vystačím si sám.

Žádnou holku nemám, ale zatím nemám potřebu nějákou mít.
Samozřejmě by to pro mě bylo lepší.

Jednou když jsem šel do školy a oblékl si na sebe žlutou mikinu s kapucí, šedé kalhoty a černé boty.
Když jsem šel jako vždycky domů tak jsem téměř bez problému prošel známou dlouhou a temnou uličkou.
Vždycky jsem se jí bál.
Téměř jsem byl na konci když mě z levé odbočky napadl jakýsi muž a zapíchl do mého ramene nůž.
Okamžitě jsem reagoval tak že jsem zařval a dal mu ránu do obličeje.
Takovou až se zhroutil a sesunul k zemi.
Udělal jsem si z něho boxovací pytel a bušil jsem do něj tak až přestal dýchat.
Parchant.
Nožem jsem mu rozřízl krk.
Uvědomil jsem si co jsem to udělal a rychle od místa činu utíkal.

Utíkal jsem tak dlouho dokud jsem nemohl dýchat.
Byl jsem už kousek od našeho domu tak jsem tam pomalu došel.
Mamka mě přivítala, Mitch také.

Když jsem se šel projít ven abych si vyčistil hlavu uvědomil jsem si že jsem chytl záchvat hněvu.
Tohle už se nesmí opakovat.

V lese jsem viděl jakousi bytost která měla určitě přes 2 metry.
Nevím jestli jsem si to jen nevymyslel.

Když jsem se vrátil domů, mamka nebyla jako vždycky v kuchyni.
Šel jsem jí najít, jen abych ji ujistli že jsem v pořádku.
Našel jsem ji v ložnici v louži krve a na ruce měla na místách žil vyřezaný vzkaz:

YOU DON'T KNOW IT,
BUT SOMEONE, SOMETHING IS WATCHING YOU.
BE CAREFUL.
(Ty to nevíš, ale někdo, něco tě pozoruje.Buď opatrný)

Začal jsem brečet, a úplně jsem zapomněl na Mitche.
Otočil jsem se a stál ve dveřích.
Díval se, jako kdyby nikam, směrem k jeho milované mamince.
Nebrečel, nesmál se, prostě jen koukal bez mrkání.

Přišel otec.
Opilecký hlas jsem slyšel, i přes mé vzlykání.
,,Janett!"
,,Kde kurva si!!"
Když šel po schodech nahoru, věděl jsem že jsem v maléru.
Když stál ve dveřích, hned za Mitchem, koukl se na mamku.
Pak se pomalu otočil na mě, s vražedným výrazem.
,,Ty hajzle." zašeptal.

Rychle jsem se zvedl abych běžel vedle postele na druhé straně pokoje.
Otevřel jsem noční stolek a našel kapesní nožík.
Řval na mě.
Neohrabaně za mnou utíkal a snažil se mě chytit pod krk, ale vždycky jsem uhl.
Dostal jsem se za něj, a zapíchl mu nožík do zad, on zařval a rychle se otočil.
Běžel jsem dolů do kuchyně.

Otevřel jsem šuplík a vzal z něj paličku na maso, ale, upřímně...
Paličku jsem hodil po hlavě otci abych ho nachvíli zdržel.
Popadl jsem ten největší kuchyňský nůž a vrazil jsem mu ho do krku.

Z krku mu stříkala krev a pomalu se sunul k zemi.
Něco ve mě povolilo a já byl jako někdo jiný.
Tolik adrenalinu jsem v hlavě ještě neměl.
ZEŠÍLEL JSEM.
Hned jsem z mrtvoly mého otce vytáhl nůž a šel jsem pomalu nahoru.
Abych zabil Mitche.
Už jsem u něj skoro byl a on se probral a začal ječet.
Brečel.
Prosil o milost.
Já jsem tam jen stál hlavou dolů a s úsměvem jsem se na něj podíval.
,,Ne prosím Jstere nedělej to!"
,,Já nejsem Jester..." zašeptal jsem.
,,Já nejsem Jester," řekl jsem.
,,JÁ NEJSEM JESTER!!!" zařval jsem a začal jsem se nekontrolovatelně smát.
Poté i přes jeho naříkání můj nůž projel Mitchovu hlavou.
Už nejsem Jester.
Nejsem jako on.
Jsem někdo jiný.

Sešel jsem dolů a koukl se ven z okna.
Uviděl jsem ho.
Nebo to.
Nevím co to bylo ale...díval se na mě... i když nemá oči a obličej...
Vyšel jsem za ním a on mi podal ruku.
Díval jsem se na něho.
Ukázal na mě svým bílým dlouhým kostnatým prstem a dotkl se mého čela špičkou drápu.
Uslyšel jsem nějáky křik a rychle jsem se otočil.
Škrábl mě přes oko.
Ucítil jsem krev.
Hodně krve.
Měl jsem velkou jizvu přes mé oko.
Ale...Bylo v pořadku.
Podíval se za zvukem a zmizel v prach.
V tom sem doběhla sousedova dcerka.
Viděla mou ránu, a ječela.
Usmál jsem se a popadl ji za krk.
Visela metr nad zemí.
Mrskala sebou jako ryba.
Dokud, se nepřestala hýbat.
Odhodil jsem ji na zem.
Touha po zabíjení byla jako droga.

Začínala mi být docela zima, tak jsem šel k sousedům do domu.
Už se koukali po jejich dcerce a já už jsem klepal nožem na okno.
Báli se.
Uviděli ji na zemi.
Řvali.
A brečeli.
Její táta už chtěl volat policii.
Rychle jsem rozbil loktem okno a dostal jsem se do domu.
Pana Walkera jsem uhodil pěstí do tváře, on mi ji chtěl vrátit, ale uhnul jsem a chytl mu ruku.
Zlomil jsem ji o koleno, řval bolestí.
Vrazli jsem mu ještě jednu do oka a svalil se na zem.
Bušil jsem do něj tak dlouho až začal prosit o slitování.
,,Nevím co to je." Řekl jsem.
Zabodl jsem do něj nůž.
Ještě 3 krát.
Tolik krve.
Vzpomněl jsem si že má manželku, i když...za chvíli ji mít nebude.
Šel jsem za ní nahoru a našel jsem ji až v posledním pokoji.
Slyšel jsem jak vzlyká.
Byla schovaná v šatně.
Dělal jsem že nevím kde je a prošel jsem celý pokoj.
Zastavil jsem se až u skříně.
Pomalu jsem se otočil na škvíru kde jsem spatřil její zelené oko.
Otevřel jsem dveře a díval se na ni, nic neříkala, dívala se na mé šílené oči.
,,Prosím, ať je to rychle." Zašeptala.
Měl jsem tik v levém oku.
Chytil jsem ji za hlavu, připoutal ji k posteli a uřezával jsem ji prsty u nohou.
Pak jsem přešel na celou nohu.
Hodně krve.
,,Hodně krve."
Neslyšela mě přes její vřískot.
Dal jsem jí hadr do pusy a odešel.

Venku začínala být zima tak jsem se podíval do skříně a našel jsem tam starý kožený dlouhý kabát.

Venku začínala být zima tak jsem se podíval do skříně a našel jsem tam starý kožený dlouhý kabát

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Oblékl jsem si ho.
Líbil se mi.
Když jsem šel do kuchyně, se napít jelikož mi z neustálého hysterického smíchu začalo být sucho v krku.
Koukl jsem se ven.
Zase ta postava co jsem viděl, co mi podala ruku, a způsobila mi tu ohavnou jizvu přes oko.
Ukázal že mám jít za ním.
Neměl obličej, místo něj měl jakoby bílou masku.
Měl na sobě černý oblek s červenou kravatou.
Měřil kolem 2 metrů a půl a nad zemí se vznášel 20 cm.
Ze zad mu trčely černá chapadla bez přísavek.
Mířili jsme do lesa.
Cestou se mi zdálo že vidím kluka, ne o moc starší než já.

Tak první část Crazy Jestera je na světě.
Byla to docela fuška a upřímně ještě nevím co se stane dál.
Co myslíte?



Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 16, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

CRAZY JACKKde žijí příběhy. Začni objevovat