Yuri Plisetsky má kolem sebe samé nepřátele a lidi, kteří mu ubližují.
Na tyto vlivy se dokonale přizpůsobil a věčná samota a vyhoštění z kolektivu taky není něco, na co by nebyl zvyklý.
Bohužel v poslední době stejně jako špatní lidé se kolem ně...
,,Budeš mi moc chybět." Zašeptal tiše Yuri do ticha noci. Před několika okamžiky jsme se milovali. Možná to bylo protože se teď dlouho neuvidíme. Zítra totiž odjíždíme s tátou a bráchou do Kazachstánu. Po opravdu dlouhé době konečně uvidíme mámu. Budeme tam celé prázdniny. Prve jsem Yurimu navrhoval, že mi stačí jeden měsíc, ale on nikdy nesouhlasil. Chtěl mi vynahradit, že jsem nejel na soustředění a nejel za mámou a sestrou. Jsem mu za to moc vděčný, ale i když budu zase zpátky ve své zemi, zase mi bude něco moc chybět. Bude to samozřejmě Yuri. Kohokoliv by asi napadlo ho vzít s sebou, obzvláště když se jedná o tak dlouhou dobu. - Od začátku to byl náš plán, ale vyskytly se komplikace. Yuriho dědeček měl nehodu a má chorá záda. Musel do nemocnice a teď se on něj Yuri bude muset starat. Jakoby něco nechtělo, abychom byli spolu. Ležel na mě a já ho hladil na zádech a ve vlasech. ,,Jo, ty mě taky. Strašně moc." Hlesl jsem melancholicky. ,,Pořad platí ten návrh, že bych-" ,,Ne." Přerušil mě tiše, ale pevně. ,,Osm měsíců." Řekl důrazně. ,,Tak dlouho jsi neviděl svou mámu, sestru a kamarády." Řekl a zvedl ke mně hlavu. ,,Nechci, abys jim teď kvůli mě dal jen měsíc." Zavrtěl hlavou. ,,Ale po tobě se mi taky bude stýskat." Namítl jsem. ,,To zvládneš. Tím jsem si jistý." Usoudil a políbil mě na rty. ,,No a co ty?" Zeptal jsem se. Yuri jen vydechl a zase položil hlavu na můj hrudník. ,,O mě se neboj. Nějak to přežiju." Odvětil. ,,Určitě?" Optal jsem se. ,,Budu muset. A teď už spi." Utrousil jen. Bylo mi najednou úzkostlivě z představy, že ho tady nechám samotného na celé prázdniny. Ale je jiná možnost? Jen jsem ho začal hladil po hlavě a dal mu pusu do vlasů. Věděl jsem, že Yuri celou dobu předstírá nadhled nad situací. Strádat bude především on, protože jeho náplň prázdnin bude jako držet dietu při festivalu jídla. Každý, koho známe má skvělé plány na letní čas, ale Yuri bude muset zůstat po celou tu dobu u dědečka a pečovat o něj. A vím, že mu budu chybět víc, než je ochotný mi teď vyjádřit. Nechce, abych věděl, že se psychicky připravuje na naše odloučení. Bojím se, že to pro něj bude ještě těžší, než pro mě. Ale vše to jen dokazuje, že mu na mě moc záleží. Je statečný. Ale to už vím dlouho, po prvním pohledu do jeho nádherných jiskrných očí vojáka. Opatrně jsem se s ním přetočil na bok a pevně ho objal. ,,Miluju tě." Zašeptal jsem do jeho kůže na dekoltu a konečně zavřel oči.
O dva měsíce později
Yuri
Nesnáším letní prázdniny! Díky nim, jsem totiž nemohl trávit vůbec žádný čas s Otabekem. Vlastně to bylo hlavně kvůli dědovi. Otabek měl totiž s Astanou a Karimen odjet do Kazachstánu k jejich mámě. Jel bych samozřejmě taky, ale dědovo zdraví se nějak nepohodlo s jím samotným a musel do nemocnice se zády. Špatně se hýbal a já musel být o prázdninách u něho a starat se o něj. Neprožil jsem horší muka snad nikdy předtím, než teď, co jsem neviděl Beka celé dva měsíce. Neustále jsme si volali, psali, posílaly fotky a všechno možné. I tak se nám strašně stýská. Ale během mého odloučení jsem alespoň cvičil gymnastiku a posiloval, abych se úplně nezcvokl z nudy. Děda totiž většinou odpočíval a nemohl se zatěžovat. Ještě, že s se mnou byl můj kocour. Potya vyrost a já taky. Mám o několik centimetrů navíc a delší vlasy po ramena.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.