Z Pohledu Jorgiany:
...Dneska jsem vůbec nespala. Posílala jsem přihlášku na konkurz, fotí se do magazínu a nemohla jsem vůbec usnout. Jsem celá vyřízená a je 5:00 ráno. Na šestou chodím do práce. Pracuju ve fitku. Jsem ráda,že můžu dělat práci která mě baví a naplňuje. Navíc když si chci zacvičit mám to zdarma. Je tam se mnou ještě jeden kluk myslím,že se jmenuje Liam..Nevím moc se nebavíme. Dneska má ale volno takže tam budu sama. Výplata tam celkem ujde ale kdyby to šlo tak bych hned šla pracovat do nejslavnějšího fitka PERFECTION ale není to tak jednoduché budu muset hodně zabojovat. Ještě než půjdu do práce chci se vysprchovat. Tak tedy, pustila jsem si vodu a mezitím než odtekla studená a začala téct teplá svlékla jsem se. Vlezla si do příjemně vařící vody a relaxovala. Měla jsem ale naspěch. Po umytí jsem se rychle utřela,oblíkla a musela se upravit. Jemně růžovou rtěnkou jsem si přejela pusu,zvíraznila oči tekutou linkou a přetřela řasenkou. Make-up si moc nedávám jen někdy. Konečně jsem byla hotová a mohla jít do práce. Jezdím metrem takže mi to trvalo nějakou tu půl hodinku než jsem do práce dorazila. Když jsem přišla bylo ještě zhasnuto. Z toho jsem odvodila,že tu jsem jako první. Rosvítila jsem a do skřínky dala všechny potřebné věci. Nemám ráda ticho tak jsem rychle zapla televizi a přepla na óčko. Po nějaké době jsem zaslechla klíče a pak se otevřely dveře. Přišel mi šéf:
"Dobrý den"
"Jéé! Dobrý den Jorgiano. Vy už jste tady? Přišla jste nějak brzo."
"Ani né takhle chodím normálně."
"Dobře,tak se dejte do práce" - Řekl a odešel do své kanceláře.
Měla jsem mu sto chutí odpovědět: "A co asi dělám!!" ... Šéfa moc nemusím je to pruďas ale zase můžu být ráda,že mi dal práci. Vytáhla jsem všechny papíry. Však víte.. Účtenky,poplatky,dopisy, žaloby.. Počkat!!! Žaloba?!?! Rychle jsem otevřela dopis:
"A jéje. To nevypadá dobře!" - řekla jsem nahlas
Běžela jsem k šéfovi do kanceláře. Když jsem byla před dveřmi chvíli jsem váhala ale pak nakonec zaťukala a ozvalo se hlasitý: "No?!!!"Otevřela jsem dveře tak prudce,že bouchly o zeď. Šéf se na mě tak podíval (ten pohled už bohužel znám)
"Jéé.. Promiňte! Moc se omlouvám ale nesu něco hodně důležitého!"
"No? Čekám"
Bez váhání jsem mu dopis dala na stůl a odešla pryč. Měla jsem to namířeno k baru abych srovnala všechny proteiny a různé drinky co máme na prodej. Když jsem se otočila tak jsem uviděla šéfa jak odchází pryč:
"Jorgiano, musím si jít něco vyřídit tak se o to tady postarejte."
"Dobře,beru na vědomí"
Vsadím všechny svoje boty na běhání,že odešel kvůli tomu dopisu.
Vyšla jsem ven obrátila ceduli na OTEVŘENO a šla poskládat čínky podle velikosti. U toho mi vrtala hlavou ta žaloba. Přemýšlela jsem o tom tak,že mi omylem spadla na nohu čínka. Zajíkla jsem bolestí a snažila se odkulhat ke studené vodě. Najednou ke mě přiběhli dva mladý muži. Vypadali celkem pohledně:
"Bože! Není vám nic?" - zeptal se mě ten jeden s kaštanově lesklíma vlasama.
"Snad ne"
"Počkejte pomůžu vám se postavit"
Chytl mě za pás a opatrně mě zvedl. Měl krásně modro-zelené oči.
"Můžete chodit?"
"Nevím" - A zkusila popojít. Ale jen co jsem udělala krok spadla jsem.
"Ukažte" - Vzal mě do náruče a posadil za bar.
"Gregu dones led" - Řekl tomu druhému.
"Jasně Steve ale kde ho mám vzít?"
"Je v támhle v mrazáku. Děkuju moc" - Odpověděla jsem.
"No,ještě neděkujte" - řekl pravděpodobně Steve. Usmál se tak sladce,že jsem neměla slov a tak následovalo mlčení.
"Musím tě odvézd k doktorovi" - Řekl Steve
"Ale mám tu práci. Jsi sice hodnej ale nemůžu to tady jen tak nechat"
"Dobře měli jsme s Gregem v plánu si zacvičit. Budeme tady s tebou kdyby něco zavolej. Mimochodem jsem Steve" - A podal mi ruku
"Já Jorgiana ale můžeš mi říkat Jorgii" - Podání ruky jsem mu vrátila.
"Prosil bych neomezenou vztupenku Jorgii" - Zasmál se a připravil jsi peníze.
Podala jsem mu dvě neomezené vztupenky,vzala jsi peníze a opatrně se postavila.
Ještě předtím než šli cvičit tak mi Greg donesl led a Steve se mě zeptal jestli je to lepší. Je sladkej ještě nikdy nikdo se o mě takhle nestaral. Po půl hodině byla posilovna plná a Steve mě chodil pořád kontrolovat. Najednou tam přišla banda týpků. Říkali mi podobný nesmysly a obtěžovali mě. Dala jsem jim vztupenku aby už konečně vypadli cvičit. Jeden z nich na mě pořád civěl. Pak ke mě přišel a začal mě osahávat. Všiml si toho Steve rozeběhl se kě mě a vzal toho šmejda pod krkem dal mu pěstí a vyhodil ho z fitka. Když přišel byl celej rozrušenej:
"Jseš v pohodě?"
"Ano! Díky tobě."
"Je mi to líto."
"Nemusí. Dneska jsi mi hodně pomohl ani nevím jak ti to mám vynahradit."
"To je maličkost."
"Máš čas jsem myslela,že až to tady zavřu můžeme jít na večeři"
"No jasně. Rád"
"Tak počkej. Zavřu to tady a zajdem někam."
Uklidila jsem. Steve si zatím promlouval s Gregem. Po chvíli Greg odešel a už jsme tam byli jen my dva. vzala jsem si věci,zamkla a chystali jsme se na večeři....
Vím zvláštní část jestli tu bude 5+ Votes příště se pokusím udělat lepší :)
