Your body

1. Nenávidím tě

Poppy:"Koho to zajíma?" řekla jsem  a opřela se o kuchynskou linku. "Poppy měla by ses už uklidnit, proto ti dám na měsíc domácí vězení!" řekla máma dost nahlas aby mě rozbolela hlava. To jako nebere ohled na to že jsem přišla až v osm hodin ráno? Spala jsem jenom pět hodin a mám kocovinu jak kráva. "Nekřič sakra" prskla jsem na ní a masírovala si spánky.

"Nemáš být tak dlouho venku a chlastat. Co se to stebou stalo? Kde je ta naše hodná Poppy?" zeptala se mě máma už s klidnějším tonem. Tak tyhle rozhovory přímo nesnáším. "Už je pryč,už se nikdy nevrátí" odsekla jsme a odcházela nahoru do svého pokoje. "Ještě jsem stebou neskončila mladá dámo, ještě ti nebylo ani osumnáct!" zakřičela na mě máma a já jen protočila očima. "Já jsem ale s tebou skončila"  řekla jsem a pokračovala nahoru do svého pokoje. Slyšela jsme jak máma na mě něco volá ale nevěnovala jsem tomu svojí pozornost. Tyhle rozhovory vedeme každý den,když přijdu z klubu nebo z párty.

Vešla jsem do svého pokoje a lehla jsem si do postele. Oh bože jak mě bolí hlava. Asi jsem neměla tolik pít.  Máma mi dala domácí vězení, si jako myslí že jí poslechnu? Moje máma je spíše hodně starostlivá a můj táta? Ten je v pohodě,moc to neřeší. Říká mi že si mám užívat života,ale tak nějak přiměřeně. Už parkrát mě přivezli domů i policajti. Můj táta to samozřejmně vždy vyřešil a zaplatil pokutu. Potom mě sice za to seřval,ale pak ho to vždy přejde. Moje máma o tom neví a jsem za to ráda.

Tak a ted něco o mě. Jmenuju se Poppy Vall a bydlím v Los Angeles. Je mi 17let a už se teším až vypadnu z tohohle domu. Samozřejmně musím počkat do doby,než mi bude osumnáct. Narozeniny mám až za půl roku,takže to tady budu muset ještě chvíli vydržet. Jsem spíše taková divoká a prostě užívám si života. Nezajímá mě co si lidi o mě myslí. Od šestnácti jsem si začala pořádně užívat. Chodím na různé párty a do klubů. Tam vždy zbalim nějakého kluka a užju si sním. Né že bych byla děvka,ale každý máme své potřeby.  Než jsem si začala užívat tak jsem zkusila i drogy. Například kokain,nebo houbičky. Vždy mi potom bylo lépe,ale nejsem na tom závislá. Vemu si jenom,když mám deprese. Asi se ptáte proč jsem taková. No tak já vám to řeknu. Když mi bylo čtrnáct tak jsem byla štastná a prostě jsem byla jako andílek. Bohužel mě můj kamarád v ten den kdy mi bylo patnáct znásilnil. Od té doby jsem se uzavřela do sebe a nechtěla jsem s nikým mluvit. Po nocích jsem brečela a nezvládala jsem to. Trápila jsem se kvůli tomu dost dlouho. Poté co mi bylo šestnáct jsem si řekla že už toho bylo dost. Začala jsem si užívat a chtěla zapomenout na to co se stalo. Jenže v mé hlavě to pořád někde je a nejde to dostat pryč. No zatim by tohle mohlo o mě stačit.

Kroutila jsem se v posteli a nemohla jsem vůbec usnout. Proto jsem se zvedla  a řekla si ,že se pujdu projít ven a pak pujdu do nějakého klubu. Nikdy nemám toho všeho dost. Nejdříve si ,ale musím dát sprchu. Přešla jsem do koupelny a sundala ze sebe oblečení. Vlezla jsem do svého sprchového koutu a pustila na sebe vodu. Tohle mě vždy dokážne uvolnit a zamyslet se nad tím vším co se děje.

Když jsem se osprchovala tak jsem vylezla ze sprchového koutu a obmotala si kolem svého těla ručník. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a zamračila se. Strašně jsem zhubla,ale neni to až tak hrozné. Moje kruhy pod očima by nepřehledl nikdo. Povzdychla jsem si a šla do svého pokoje.

Otevřela jsem svojí velkou skřin a přemýšlela jsem co si obleču. Chtělo by to něco sexy, ale také něco pohodlného. Proto jsem si zvolila volnou bílou košili. Samozřejmně skoro průhlednou a k tomu krátké černé kratasy. Schodila jsem ze sebe ručník a oblékla jsem se. Podívala jsem se na svoje zapěstí a zamračila se. Měla jsem na něm jizvy. Dříve jsme se řezala,ale už jsem toho nechala. Už to nedělám. Bohužel mi zůstali jizvy.

Zamířila jsem si to rovnou do koupelny a začala jsem se malovat. Nanesla jsem pod své oči korektor abych zakryla své kruhy pod očima. A jemně jsem si přetáhla své řasy řasenkou. Dnes nemám náladu se moc malovat. Usmála jsem se na sebe a vzala si svojí černou kabelku. Dala jsem si do ní telefon a peněženku. Malovátka si sebou neberu,nevím ani k čemu by mi byli.

Povzdychla jsem si a vyšla jsem ze svého pokoje. Námířila jsem si to dolů a bylo mi jedno že mě máma uvidí. "Kam jdeš?" zastavil mě mámi hlas. Já jsem se raději ani nezastavovala a obula si svoje čené boty na podpadku. "Ptala jsem se tě kam jdeš?!" zakřičela na mě máma a já zatnula pěsti. "Ven" řekla jsem jednoduše. "Máš domácí vězení!" zvýšila na mě máma hlas a já myslela že mi asi zachvilku praskne hlava. "Já ti na domácí vězení seru" řekla jsem jí to zřetelně. V tom jsem ucítila na mé pravé straně tváře štiplavou bolest. Chytla jsem si svojí pravou tvář a zamračila se na mámu.

"Takhle semnou mluvit nebudeš,nezapomen na to že zítra máš školu." řekla máma už klidnějším hlasem. "Neboj se, do školy pujdu" odsekla jsem a otevřela dveře. "Teď nikam nepujdeš!" zakřičela na mě máma a já vyšla ven z domu. "Nenávidím tě víš to? Jediné co umíš je mi dávat facky a něco zakozavat." prskla jsme na ní a zastavila se. "Co že jsi to řekla?" zakřičela na mě máma a můj pohárek hněvu už přetekl. "Nenávidím tě!" zakřičela jsem na ní a namířila si to do centra města.

Už toho mám vážně dost. Půl roku to doma nevydržím. Ještě ke všemu musím chodit do te zasrané školy. Přemýšlela jsem už i o tom že bych utekla za strejdou,kterej bydlí kousek od L.A. Rodiče by mě ale nepustili. Ach bože at už mi je konečně osumnáct!

Konečně jsem došla k známému klubu "Neon". Zhluboka jsem se nadechla a vešla dovnitř. Hned jsem ucítila alkohol a kouř cigaret. Hlasítá hudba hrála naplno a já myslela že se mi z toho asi rozkočí hlava. Prošla jsem kolem pár lidí a sedla si k baru. "panáka wisky" řekla jsem a ten barman se na mě podíval. "Občanku?" zeptal se mě a zkoumal mě pohledem. "Haled řeknu ti to takhle,měla jsem fakt hroznej den. Moje máma mě seřvala a dělá mi ze života peklo. Takže jestli bys mohl a dal mi toho panáka wisky." řekla jsem znechuceně. "Tak dobře" řekl a nalil mi panáka wisky.

Já jsem si vzala skleničku do ruky a vypila to celé do dna. Spolka jsem to a hořká tekutina mi projela krkem. Potřásla jsem hlavou, protože to bylo docela dost silné. Ukázala jsem tomu číšníkovi at mi nalije ještě a on i tak udělal. "Ahoj zlato" řekl nějaký mužský hlas vedle mě. Otočila jsem se na toho dotyčného a vedle mě seděl nějaký kluk. Měl karamelové oči a hnědé vlasy vyčesané nahoru. Na sobě měl černé véčkové tílko a černé uplé kalhoty které měl pod zadek. Musím uznat,že je fakt hezkej.

"Ahoj" odpověděla jsem a jemně se usmála. "Víš o tom že jsi krásná?" zeptal se mě a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho. Začervenala jsem se a vzala si panáka wisky. "Nebudeme chodit kolem horké kaše co po mě chceš?" zeptala jsem se ho a on nadzvedl obočí. Uchechtla jsem se a hodila do sebe celého panáka wisky. "Chci tebe v jedné posteli semnou" šeptl mi u ucha a já se zachvěla. "Tak jdeme" řekla jsem a chytla ho za ruku. Hodila jsem na bar peníze a tahala toho neznámého kluka ven. Ten kluk je dokonalej,přesně muj typ a určitě bude dobrej v posteli. Tak proč si neužit?