2. Kapitola - Tři úplňky

7 0 2
                                    

Ember běžela dolů závratnou rychlostí. Jestli to nestihnu, říkala si cestou. Ze zámku to naštěstí trvalo jen asi 5 minut běhu do přístavu. Už se nemohla dočkat, až zase potká Lucharyho, neviděli se asi 2 měsíce. Mezitím co uvažovala, jak se asi změnil, doběhla k molu. Čekal tu už pěkný hlouček lidí. Luchary a ostatní byli sice piráti, ale zabývali se především obchodem vzácného zboží. Loď právě přirážela, stihla jsem to, řekla si v mysli Ember a s nadšením se připojila k mávajícímu a jásajícímu hloučku lidí. "Ahoooj," zavolala nahoru, aby si jí všimli. "Ember!" zavolal někdo seshora a zábradlí přeskočil náctiletý kluk. Měl krásné hnědé oči a hezký úsměv. Jeho zvláštní znamení byly vlasy, protože byly
světle zelené, kvůli nehodě z dětství. Na sobě měl volné bílé tričko, černou krátkou koženou vestu a boty a hnědé kalhoty, místo pásku byly převázané červeným šátkem. Přes rameno měl přehozený provázek, na kterém byla připevněná dlouhá černá krabice. Byl asi stejně vysoký jako Ember a jmenoval se Luchary [Lačery]. Dopadl na zem přímo před nejlepší kamarádku. "Jak se vede," zeptala se ho nadšeně Em (Ember). "De to, nedávno v Bontu nás sice málem zatkli, ale jinak to šlo," zněla odpověď. Luchary byl stejně vysoký jako Em a to jí umožnilo mu pohlédnout zpříma do očí, "co jsi proboha zase dělal." "Eh... pokusil se ukrást strážníkovi tabák pro kápu, ale neukradl jsem nic," dušoval se. "Jasněěě..." rozesmála se Ember, vůbec se od posledně nezměnil, "a jinak, musíš mi vyprávět o všem." "Co bych ti měl vyprávět, nic moc se nedělo, mě spíš zajímá, co se dělo tady," odvětil. "Začali přípravy na turnaj,"pokročila Em rameny a kamarádi vyrazili cestou směrem k zámku, "mimochodem mám pro tebe malé překvapení," dodala spiklenecky. "Vsadím boty, že to má co dělat s turnajem," opáčil zvědavě Luchary. -asi jsem vám ještě nevysvětlila o jaký turnaj se jedná. Šlo o výroční turnaj tří úplňků, konal se každých deset let v létě, tři dny před úplňkem, byl také na oslavu narozenin princezny (komtesy). Přihlášení závodníci bojovali statečně každý den, až poslední den se konal pouze jeden jediný souboj. To byl souboj výherce všech ostatních kol a záhadný rytíř v černém, pokud vyhrál vítěz ostatních kol, vyhrál polibek od princezny ( v našem případě komtesy) a medaili, celý turnaj měl velkou prestiž a vítěz si získal celosvětovou slávu. Pokud vyhrál rytíř, tak vítěz ostatních kol dostane pouze medaili. Na konci tohoto souboje se odhadovala totožnost rytíře, lidé, kteří se zůčastnili mohli do konce hádat kdo rytířem je, ten kdo uhodl mohl sedět na večerní hostině vedle komtesy a jedinou ji vyzvat na tanec.- "Nech se překvapit," odpověděla Em tajemným hlasem, "co to sebou neseš?" zaujal ji podivný dlouhý předmět. "Překvapení," vyplázl jazyk Luchary. "To není fér, víš, že překvapení nenávidím," stěžovala si Em. Po zbytek cesty probírali pro nás nepodstatné drby. V královských zahradách vylezli na strom a Em vytáhla lístek na turnaj: "Pro tebe." Podala ho Lucharymu, " díky, nikdy jsem se něčeho podobného neůčastnil." Očima hypnotizoval lístek, jestli je pravý a pod... Em se uchychtla. Po chvíli přestal Luchary zírat na lístek, nervózně se uchechtl a sundal si ze zad ten dlouhý předmět. "A teď já," pronesl důležitě a otevřel krabici, v té se nacházel dlouhý předmět, zabalený opatrně do papíru. Em napětím ani nedýchla. "Tohle jsem ti koupil v jedné určité zemi za oceánem, všechno nej k narozkám," usmál se Luchary na Em. "Díky," řekla Em a vzala si předmět. Byl velmi lehký. Z nedočkavosti strhla papíry rychlostí myšlenky a odkryla nádherný meč, lehký, perfektně vyvážený, s lehce namodralým ostřím, a perfektně ostrý, se zvaláštníma rytinama na ostří. "Líbí se ti?" zeptal se Luchary při pohledu na její šokovaný výraz. "Jjjje úžasný," vydechla Ember, "kde jsi ho sehnal?" zeptala se a nespouštěla oči z tak úžasné zbraně. "U Gerhalda," pokrčil rameny. "To si děláš..." prohlédla na něj Em. Gerhald byl nejlepší kovář na světě, zbraně z jeho dílny byly hotové zázraky a zákazníky si vybíral sám. "Jak se ti to od něj podařilo sehnat," vydechla Em a vzala si zbraň do ruky. "No potkal jsem ho v hospodě a tak trochu na tebe přišla řeč, nevím proč jsi ho tolik zajímala. Nakonec jsem ho přemluvil aby mi udělal jeden meč a teda zaplatil jsem za něj dost, to je fakt," zněla odpověď. Em si přehodila meč z ruky do ruky a zkusmo párkrát švihla. "Dostal jsem k němu i nějaké příslušenství, vrhací nože a opasky," řekl Luchary. "Perfektní," vydechla Em. "Chceš ho rovnou vyzkoušet," mrkl na Ember Luchary. "Rozkrájím tě na kousíčky," ze srandy podotkla Em. "No v to doufám," ušklíbl s její kamarád.

—————————————
764 slov pro tuto kapču, ahojky u příští.
Yuyakethewierdest

Children of the lifeWhere stories live. Discover now