PPP - prostě perverzní povídky

14.3K 134 10
                                    

VAROVÁNÍ: Sexuální podtext!

PS: Začínáme trošku mírně...

PPP. NO. 1 - Assassínova

Jakmile zmizela za dveřma staré stodoly, aby se v říčce, která protékala kolem, alespoň trochu opláchla, zaujaly jeho pozornost, místo možnosti špehovat koupající se mladou komtesu, právě sedlovné brašny jejího koně. Dostal za úkol ji bezpečně dopravit z hlavního města až do malé osady, co tak důležitého nesla a proč zrovna dívka?

Vytáhl jednu z brašen a snažil se jí rozepnout, jak zjistil zapínání nebylo obyčejné. Začal se zajímat systémem, kterým se sedlová brašna rozepíná, nepolevil však ve své ostražitosti, proto si všiml okamžiku, kdy dívka dorazila. Dál však dělal, že je zaujat svou prací.Chtěl znát její reakci.Komtesy Derany.

Derana vstoupila do stodoly a uviděla jeho, jak se sklání nad jejími sedlovými brašnami. Tak tohle ne. Odložila své oblečení. Na sobě měla pouze korzet a kalhoty po kolena. Oblečení, které není vhodné pro dámu jejích výšin. Pomalu se přemístila ke zbraním Assassina, jehož jméno ani neznala, a vytáhla jeden z jeho vrhacích nožů. Tak bude pokračovat sama, ale nikdo nesmí vědět, co je v té brašně. Pomalu a co nejtišeji pokračovala k místu, kde se mladý muž skláněl nad brašnou.

"Tohle bych, být tebou nedělala!" ucítil na svém krku ostří jednoho ze SVÝCH vrhacích nožů. Nezpanikařil, stála naproti němu jenom pouhá komtesa a ta neví jak se s takovými zbraněmi zachází a nezná rychlost assassinů. V jednom okamžiku mu hrozila nožem a v té druhé se opírala zády o trám, ruce měla rozpřažené a za zápěstí jí držel on. Vrhací nůž v bezpečné vzdálenosti.

"A ty zase tohle. Copak sis vážně myslela, že jsi lepší, než Assassin?" sledoval jí, svůj obličej měl pár desítek od Deraninýho. Hodně rychle zapomněl na uctivé vykání.

"Kdyby jsi nenadělala tolik hluku, tak prosím, ale takhle?"

"Ty jsi o mě věděl?" ptala se Derana a v jejích očích se poprvé mihl šok, ale rychle jej znovu vystřídal ten její chladně zelený pohled. Vzdorně hleděla do mladíkových tmavých očí. Na mysl jí vytanulo tolik nemravných myšlenek, ke kterým se stejně schyluje. Byla sice mladá, ale ne nezkušená.

"Věděl, i stádo slonů by nadělalo méně hluku, ale nechal jsem tě v mylných domněnkách, chtěl jsem vědět, čeho jsi schopná! A jak vidím, neváhala by si mě zabít, že?" stiskl ještě pevněji její zápěstí.

"Pusť to bolí!" sykla Derana bolestivě.

"Jasně, že to bolí! A to si nedokážeš představit jak bolí smrt!" pustil ji jedno zápěstí, Derana viděla skulinku k útěku. Škubla sebou a byla volná, ale...ten vrah, najatý na její ochranu, jí znovu chytil za zápěstí a přitáhl k sobě. V ruce vrhací nůž, kterým mu před tím vyhrožovala. Tentokrát jí ho on přitiskl na jemnou kůži na krku, přesně tam, kde byla krční tepna. Derana se napnula. Věděla, že assassina rozzuřila a on nebude váhat a klidně jí tu zabije. Úkol neúkol. Obraně vystrčila ruce a dotkla se jeho hrudi, stáli tam a vypadali spíše jak milenci, než dva, co si usilují o život.

"Bylo by tě škoda." poznamenal a sklonil vrhací nůž a místo toho jí lehce políbil na rty, Derana ztuhla. Milenců měla už nepočítaně, ale vždy si vybírala jedině ona! Tenhle assassin je příliš troufalý.

"Stále ještě tě můžu zabít!" řekl jen potichu a shrnul jí mokré vlasy z obličeje pomocí ostré čepele vrhacího nože a reagoval tak na Deraninu neochotu.

"Většinou si beru to, co chci já!" odsekla Derana, stále chladná a nepřístupná, ale pouze navenek. Uvnitř sebe byla nerozhodná, měla by si od něho udržovat odstup, jenže ona nechtěla. Stále tu však byl její úkol a ten assassin. Pohlédla do jeho očí a měla pocit, že se v nich utopí. Odvrátila hlavu, ale v té chvíli jí on jemně uchopil za bradu a znovu jí pohled obrátil k sobě.

"Tak to budu tentokrát já!"pustil její zápěstí a jemně jí pohladil po tváři, vrhací nůž stále připraven k útoku, chytil ji kolem pasu, čímž jí zabránil jakémukoliv útěku.

"Co je v té brašně?" zeptal se potichu obličej pár centimetrů od jejího.

"To se nikdy nedozvíš!" pronesla vzdorně a zelené očí ji zaplály.

"Dobrá!" nehádal se dál a místo toho jí znovu políbil, předchozí jemnost a ohleduplnost byla ta tam. Bezostyšně jí líbal a Derana mu postupně podlehla. Byla jen slabou ženou a bránit se nemělo cenu, když ani sama nechtěla, tak nač? Její chlad postupně mizel a po chvíli zajela rukama do mužových vlasů a vychutnávala si jeho blízkost.

Ozvalo se jemné zadunění a na zem dopadl vrhací nůž následovaný assassinovou košilí...

PPP - prostě perverzní povídkyKde žijí příběhy. Začni objevovat