Monster? No, Stark. (Avengers CZ)✔

37. - Stalker Stark

"Kecáš. Ona na rozdíl od tebe nespí s každým," ušklíbla se Pepper a dloubla mě do žeber. 

"Jau!" vyjekl jsem a ublíženě se na ní podíval. "To bolelo." 

"Taky mělo, ty hrdino. Když tě nepřítel málem zabije, tak je ti to jedno, ale když tě dloubne do žeber přítelkyně, tak skoro umíráš," zasmála se a pohladila mě po tváři. 

Protočil jsem očima, přitáhl si ji k sobě a prudce ji políbil. 

Obtočila mi ruce kolem krku a polibek mi opětovala. 

Vzal jsem jí do náruče s úmyslem, že jí odnesu do ložnice, jenže to už se neuskutečnilo, protože mě vyrušila Friday. 

"Pane, přijala jsem SOS zprávu od slečny Emily," řekla. 

Rychle jsem se odtáhl od Pepper a položil ji na zem. "Cože?! Vyhledej ji!" vyjekl jsem a pohlédl omluvně na Pepper. 

Vyděšeně se na mě podívala a přikývla. "Najdi ji a přiveď je zpátky," řekla a rychle vyběhla pryč. 

"Friday, okamžitě svolej ostatní a najdi místo, odkud byla zpráva odeslána!" nařídil jsem a rozeběhl se do dílny, abych si na sebe vzal nejnovější brnění. A to přesněji Mark 7. 

"Pan Rogers, paní Romanoff, slečna Maximoff a pan Barton už čekají v obýváku," řekla Friday. 

Vlezl jsem si do brnění. "Odkud byla ta zpráva vyslána?!" zeptal jsem se a vyjel výtahem do obýváku. Následující věta mi vyrazila dech z hrudi. 

"Z Malibu, pane." 

°

Emily's pov. 

Otevřela jsem oči a pomalu se posadila. Byla jsem v místnosti, ve které byla jen jediná postel a záchod. Jinak nic jiného. 

Rychle jsem vstala z postele a rozhlížela se kolem. "Pietro! Pietro, kde jsi?!" křičela jsem a pokusila se použít schopnosti. Jaké bylo moje zděšení, když jsem je použít nemohla. Možná jen jednu, ale byla jsem příliš slabá, než abych to dokázala. 

Posadila jsem se na postel a nechala slzy, aby mi stékaly po tvářích. Odtrhli nás od sebe. Věděli, že jsme bez toho druhého zranitelní. Ale ještě jedna věc mi vrtala hlavou. Kdo byla šéfka celé Hydry. Myslela jsem, že jsme jí zničili...

Po chvíli jsem se zvedla z postele a zaťala ruce v pěsti. "Dělejte si se mnou, co chcete, ale vydejte mi Pietra!" vykřikla jsem a doufala, že mi vyhoví. 

Čekala jsem dlouho, možná hodinu, když se konečně otevřely dveře. Prudce jsem se otočila a pohlédla ke dveřím. 

Na prahu stáli tři namakaní muži, kteří mezi sebou drželi Pietra. To, jak vypadal, mě vyděsilo. Byl zbitý jako pes. Na tváři měl nespočet modřin a podlitin. Jeho vlasy byly někde zbarvené krví a jeho oděv nasáklý krví taktéž. 

"Pietro!" vykřikla jsem a chtěla se k nim rozeběhnout, kdy mi cestu zastoupil ten chlápek s peroxidovými vlasy.

Vzal mě za loket a odtáhl na druhý konec místnosti. "Takže, holubičko. Měla by ses rozhodnout rychle, protože jinak se mu něco stane," zašeptal úlisně a prsty druhé ruky mi přejel po krku. 

Zachvěla jsem se, ale neodpověděla. Pohledem jsem stále hypnotizovala Pietra, který v očích měl bolest a porážku. Jak moc mu museli ublížit, aby ho tak zlomili? 

Chlápek mi zaryl nehty do kůže, až jsem bolestně zasyčela. 

"C-co chcete?" zeptala jsem se a snažila se, aby to znělo aspoň trochu pokorně. 

Zasmál se a zatáhl mě za konečky vlasů. "Chceme tvoje schopnosti a vědomosti, Emily. A také potřebujeme tvého potomka," řekl. 

Vyděšeně jsem vykulila oči a cukla sebou. "Já-já dítě nemám," zašeptala jsem zděšeně. 

Pietro se začal v sevření těch chlapů škubat a vrtět, jen aby se ke mně dostal. "Táhni od ní, ty parchante!" zavrčel. 

Peroxid se na něj podíval, objal mě kolem pasu a hodil na zem. "Samozřejmě. Ale až ve chvíli, kdy z jejího těla bude vytékat moje sperma!" 

Vyděšeně jsem vyjekla a snažila se vyškrábat na nohy, ale nestihla jsem to dostatečně rychle, aby si na mě obkročmo sedl. 

Pak se podíval na Pietra a ušklíbl se. "Budeš mít perfektní výhled, mladej," řekl a pak se jeho pohled přemístil ke mně. 

Ze strachu jsem se nebyla schopná pohnout. Jen jsem hleděla na Pietra a jeho pokusy vysvobodit se a zachránit mě. 

Peroxid mi roztrhl košili, kterou mi zřejmě v bezvědomí navlékli, a odhalil se mu tak můj hrudník skrytý v podprsence. "Jsi nádherná, Emily. Jaká škoda, že tě můžu mít jen jednou," řekl a rukou mi přejel po ňadrech. 

Jeden jediný pohyb, jedno jediné gesto a to mi otevřelo oči. "Nebudeš mě mít ani jednou!" zavrčela jsem a prudkou ranou kolena jsem ho praštila do slabin. 

Peroxid zaúpěl a odvalil se ze mě. "Ty jedna malá děvko! Chytněte ji a odveďte do laboratoře!" zařval. 

Dřív, než mě dva z nich stihli chytit, udělala jsem salto dozadu a dopadla do něčí náruče. A jaké překvapení bylo, když to byla Pietrova náruč. "Musíme odsud vypadnout," špitla jsem, když mě pustil na zem. 

"Zvládneš nás teleportovat?" zeptal se tiše. 

Povzdechla jsem si. Energii mám na teleportaci jen jednoho z nás. "Jo, zvládnu to," kývla jsem a usmála se. Pak jsem ho vzala za ruku. "Zavři oči." 

Když zavřel oči, políbila jsem ho na rty. "Omlouvám se," špitla jsem a použila na něj teleportaci. 

Vyděšeně otevřel oči. "Emily!" vykřikl, ale víc toho nestihl, protože mi zmizel před očima. 

Do očí se mi dostaly slzy. "Odpusť, Pietro," zašeptala jsem těsně předtím, než mě někdo omráčil ranou do hlavy. 

Ahoj, zlatíčka  :3 

Omlouvám se, že včera nic nevyšlo, ale jsem u babičky a moc dobře se mi tu nepíše :/ Jsem zvyklá na svůj klid a hlavně svou klávesnici xD 

Každopádně, dozvěděli jsme se, že Tony jednou ze sebe udělal stalkera xD 

Víme, že Hydra potřebuje Emilino dítě a Pietro je v tuhle chvíli někde v bezpečí...

Myslíte si, že Emily podlehne naléhání Hydry a přidá se k nim? :3 

Kájí°