Síla hladu

2. kapitola - Podivuhodný rozhovor

Suzi se pomalu probírala. Stiskla víčka k sobě a zatřepala hlavou. Pak otevřela oči. Chvilku jí trvalo, než se zorientovala. Ležela opřená o dřevěnou stěnu. Vlastně celý pokoj byl ze dřeva. Suzi napadlo, že je zřejmě v nějaké chatě. Byla jí zima. Ruce měla svázané za zády a nohy napřímené a taktéž svázané před sebou. Snažila se škubnout rukama i nohama, ale nešlo to. Provazy se jí zařezaly do kůže a Suzi zasténala bolestí přes roubík, který měla v ústech. Roubík nesnesitelně páchnul, až Suzi zaslzely oči. Nebrečela však jen kvůli roubíku, ale kvůli celé její situaci.

Odhaduje, že to bylo včera večer, když se vracela z práce. Suzi je 24 let a pracuje jako knihovnice v městské knihovně. Není vdaná, ale má tříletou holčičku. Suzi se v knihovně zdržela, protože musela vyřídit několik e-mailů o zakoupení nových knih. Ujel jí autobus a proto se rozhodla domů jít pěšky. Najednou však před sebou uviděla malého chlapce, který seděl na chodníku a brečel. Suzi si vzpomněla na svou malou Kate a proto k chlapečkovi hned pospíchala. Když se k němu nahnula a snažila se zjistit, co se mu stalo, chlapec jí chytl za ruku. Suzi se musela usmát. Úsměv jí však pohasl, když si její ruku chlapec přiložil k ústům a kousnul jí. Suzi se lekla a chtěla se chlapcovi vytrhnout. Na jeho malý věk však měl sílu a pevně svíral její ruku v ústech. Pak ucítila palčivou bolest za krkem a propadla se do temnoty.

Suzi se při té vzpomínce otřesla a potichu zavzlykala do roubíku. Pak se do potemnělé dřevěné místnosti otevřeli s vrzáním seschlé dveře. Suzi byla nucena přivřít oči, protože na světlo vycházející zpoza dveří a osobu, která stála zde stála, si nebyla schopna přivyknout. S přimhouřenými oči se teda podívala na osobu ve dveřích. Byla to dívka v teenagerském věku. Vlasy měla havraní barvy a zeshora shlížela na Suzi. Suzi nasucho polkla. Nebyla si jistá, jestli jí dívka přišla pomoct nebo ...

Dívka udělala pár kroků směrem k ní a Suzi pohotově skrčila nohy k tělu a začala kroutit hlavou. Byla vystrašená a vyděšená k smrti. Dívka se k ní sehnula a pohlédla Suzi do očí. Suzi zapomněla dýchat a se stejnými pocity hleděla do dívčiných očí. Po asi minutě se ve dveřích objevil malý chlapec. Suzi v něm viděla toho pláčícího kluka z noci. Vytřeštila oči a ještě více přitiskla nohy k tělu. Dívka ani o píď neuhnula pohledem. Za to chlapec opatrně přešel k Suzi a klekl si k ní. Vystartoval rukou a pomalu Suzi vyhrnul tričko. Ta ho vytřešetě pozorovala. Dívka okmažitě chlapce po ruce plácnula. Chlapec uskočil a schoval ruku zpátky. Suzi začala přerývavě dýchat a ještě víc se rozbrečela. Poslední naději o záchraně však ztratila ve chvíli, kdy do dveří vstoupila žena s mužem, který pevně svíral nůž s dlouhou čepelí v ruce.

***

Marině má padla. Vesele se usmívala a oblíkla si svůj kabát. V odraze na okně si ujistila, že vypadá úžasně a rychle vytáhla z kapsy rtěnku a pár tahy si zpravila celkový dojem. Usmála se na sebe do odrazu a schovala rtěnku. Poté si vzala kabelku a otočila se na podpatku. Vyšla ze dveří a zkontrolovala místo Spencer. Spenc tam nebyla. Marina zakroutila očima. Teď ona práskne na ní, že se ulívá dřív z práce. Vydala se na cestu ke schodům. Zmáčknula vypínač světla. Nic. Zkusila to znovu. Povzdychla si a zkusila do třetice. Když se ani při třetím pokusu nic nestalo, naštvaně si odhrkla a vydala se poslepu do tmy. Slyšela jen klapot svých podpatků a jemné syčení pojistek. Rukou narazila na zábradlí a vítězně se pousmála. Pomalu se postavila na první schod. Dřevěný prah u dveří do chodby zavrzal. Marina se okamžitě otočila a zamžourala do tmy. Matně rozeznávala tvary.

,,Haló?" zvolala Marina. ,,Spencer?" dodala poté ještě. Odpovědí jí bylo ticho. Povzdychla si, nejspíš se jí to zdálo. Stát se paranoidní v takové díře je celkem hračka. Otočila se a pomalu i opatrně začala klesat na schodech. Marina odpočítávala schody a už stála u konce. Pak jí přistála něčí ruka na rameni. Marina vyjekla, lekla se a spadla. Jediné štěstí bylo, že to bylo už jenom 3 schody do konce. Okamžitě se postavila a pomocí matného světla z venku rozeznala obličej před ní.