I feel more alive with her.

4.2K 203 10
                                    

Za posledních několik let, jsem se nevyspal tak dobře, jako dnes. Pokaždé jsem se vzbudil celý zpocený a vyděšený z představy, že bys patřila někomu jinému. Že bys nebyla má. Ale právě teď mou mysl zaplňovalo štěstí a radost. Těšil jsem se na dnešní den. Těšil jsem se, až tě znovu uvidím.

Tvé čokoládové oči. Tvé měkké narůžovělé rty. Tvé dokonalé tělo a hebká kůže. Už jenom vzpomínka na dnešní ráno nutila můj penis tvrdnout. Chtěl jsem tě znovu cítit, ale co bych to byl za bratra, kdybych ti nedal čas na vydechnutí? - Ovšem jenom trochu, protože nedokážu čekat moc dlouho. Obzvlášť, když se jedná o tebe, Victorie. Pár hodin ti bude stačit, ne?

Když ses na mě otočila a tvé oči vyhledaly mé, musel jsem se usmát. Byla jsi až příliš roztomilá. Nedokázal jsem popsat, jak moc mě tvá přítomnost uspokojovala. 

Když sis však nahrnula peřinu víc k tělu a pomalu ses ode mě začala vzdalovat, rázně jsem zakročil. Copak tě nikdo nenaučil slušnému chování? Myslíš si snad, že bych tě nechal jen tak odejít? Přemýšlej, než něco uděláš. Ode mě se bez povolení neodchází. To bys snad už mohla vědět, Victorie.

Potom, co jsem tě stáhnul zpět na postel a své tělo sklonil nad to tvé, pocit chtíče znovu začal dobývat mou mysl. Nedokázal jsem se ovládat, když jsi se na mě dívala takovým pohledem. Byla jsi tak blízko. Stačilo strhnout z tebe tu peřinu a odhalit, cos pod ním skrývala. Odhalit nahé dokonalé tělo, které si s ní zakrývala. 

Avšak svou potřebu cítit, jak se tvůj vlhký vnitřek ovíjí kolem mého penisu, jsem potlačil jedním hlubokým nádechem a výdechem. Nejsem zas takové monstrum, které ze mě děláš. Poznám, když nejsi připravená.

Chtěl jsem počkat, až se do mě zamiluješ stejně jako já do tebe, ale kdybych to udělal, ztratil bych tě a to nesmím dopustit. Až příliš tě miluju, Victorie. A obzvlášť teď, když ses konečně stala mou a já se už déle nemusím strachovat, že nebudu tvůj první, tě nemůžu nechat jít. Zničilo by mě to. Roztrhalo by to mé srdce na miliony kousíčků. Už jednou jsem ti řekl, že jsi jako droga, na které jsem závislý. Když narkomanovi odepřou drogu, myslíš, že snad bude šťastný? - Ne nebude. Nebudu šťastný, když mě opustíš.

Zaujatě jsem pozoroval, jak pohledem jezdíš po mém těle a tvé tváře rudnou. Stisk na peřině jsi upevnila, jakoby ses bála, že o ní každým okamžikem přijdeš. Nemusela ses tolik bát. Neříkal jsem snad, že ti dám pár hodin na vydechnutí? 

Ve tvých očích se odrážel strach. Bála ses. Nechápal jsem proč. Neudělal jsem ti nic špatného a za to, že si mě naštvala, si můžeš sama. Neměla jsi mě podvádět s jiným. Dal jsem ti dost jasně najevo, že se mi nelíbí, když se bavíš s kluky, ale ty jsi věci udělala po svém. Tvá chyba. Ne má.

Když jsem tě pozdravil a mile se usmál, tvé tělo ztuhlo a zorničky se rozšířily. Dívala ses na mě, jako kdybys nemohla uvěřit tomu, co vidíš. -  (Smích) Já vím, že jsem přitažlivý, ale slintat nemusíš, Victorie.

Políbil jsem tě na čelo. Tvářila ses tak vyděšeně. Tvé tělo se třáslo a nepravidelně si vydechovala vzduch z plic. Oči se ti leskly, jako bys každou chvilku měla začít brečet a pak jsi řekla tu větu, kterou si mě tolik ranila. Proč chceš, abych odešel? Co se s tebou děje, Victorie? 

Svůj pohled si odvrátila. Nelíbilo se mi to. Na něco jsem se tě zeptal a tys neodpověděla. Dívej se mi do očí, když s tebou mluvím! Moc dobře víš, jak nenávidím, když se díváš jinam. 

Upozornil jsem tě na to a tys uposlechla a pohled přesunula zpět. Sledovala jsi mě bolestným pohledem. Nedívej se na mě tak! Nic jsem ti neudělal. Tak ze sebe nedělej oběť, Victorie! Zeptat se někoho na jednu triviální otázku není důvod k pláči. 

SiblingsKde žijí příběhy. Začni objevovat