..1.. typický den

153 16 6
                                    

Byla jsem venku a pršelo mi na mé modré vlasy...
Plakala jsem a byla jsem zdrcená ze školy.
Já tu školu nenávidím..
Šla jsem domů a šlapala jsem do každé louže co byla na cestě.
,,Proč mi ostatní tak ubližují? " kladla jsem si tu otázku dokola v hlavě.

Přišla jsem domů celá promoklá a celá bez nálady a má matka se mě ani neobtěžovala zeptat jak bylo, zkrátka jsem utekla do svého tmavého pokoje a s brekem zavřela jsem dveře, hodila tašku na zem a kopla do skříně. Měla jsem takový vztek na Jamese. Mimochodem James je ten co všechny šikanuje... teď má zálusk na mě, protože ví jaká jsem. Jenže já už nechci každý ráno mít strach z toho, že mě dnes znovu zbije do bezvědomí a bude mě vše bolet.
,,Kim pojď sem HNED! " zařvala na mě máma z kuchyně
Přišla jsem do kuchyně a vidím mámu jak je naštvaná tak se zeptám co se děje
,,Co se děje? To bych se spíš měla ptát já co se děje! " zařvala na mě a koukala na mě zlověstným pohledem
,,Co? " netušila jsem o čem mluví
,,Ty jsi až tak blbá že nevíš že máš ve škole samý pětky? Fakt jsi tak blbá? " a dala mi facku
,,SSS "zasičela jsem jak to bolelo a držela jsem si rukou pravou půlku mého obličeje tam kam mi dala facku. Proč.... Proč mě všichni tak nenávidí. S obličejem co se díval do země jsem poslouchala matky kázání.
Když už konečně dořvala tak mi vzala ruku trhla s ní a zařvala
,,Slyšíš?"
Radši jsem utekla opět do svého pokoje a začala ještě víc brečet.

Úterý
Crrrrr

Zvoní mi budík do školy..
Nechtěla jsem vstávat protože jsem věděla že mě ve škole čeká další šikana.
Už to nechci... NECHCI!!

Zvedla jsem se z postele celá od modřin od kopanců atd. Bolelo to tak moc že jsem jsem si ani nemohla při vstávání pomoct rukama.
Nešla jsem se ani nasnídat.
Vzala jsem tašku celá bez nálady zamkla dveře od bytu a šla na zastávku.
Opět pršelo jak z konve jak já mám super rána .

,,Mám pořád žít? " tuto otázku si kladu celý svůj zmrzačený život.

Došla jsem na zastávku a tam stál on...
Sklonila jsem hlavu s mojí modrou pravou tváří a šla dál..
Všiml si mě a poznal mě, ale ignorovala jsem ho.
V autobuse jsem šla kolem něho...
Podkopl mi nohy a já spadla na zem
,,Jej promiň pojď posaď se vedle mě za to" usmál se na mě zlověstně a snažil se být nenápadný.
Tak jsem si teda sedla a nic neříkala.

Najednou jsem se jen očima koukla na něho a vidím jak se hlavou přibližuje ke mě a šeptá mi do ucha
,,Koukej co tě dnes čeká "
Koukla jsem se a on v ruce měl nůž. Lekla jsem se a chtěla odejít ale on mě držel za ruku.
..!ŘÍZL MĚ!..
,,Ummm" zamumlala jsem bolestí

Autobus zastavil na předposlední zastávce a já už to nevydržela a trhla jsem mojí krvavou rukou a radši došla pěšky.

Došla jsem ke škole a u vchodu stál James se svou partou kreténů.
Škola se už otevírala a já chtěla jít ale bála jsem se kolem nich projít, bojím se že mi i tady něco udělají.
,,UF" odechla jsem si protože u dveří stojí uklízečka ta by je srovnala kdyby mi něco dělali.

Šla jsem chodbou do třídy a před třídou stál opět James, zastavila jsem se kouknu se za sebe a za mnou stáli dva kluci z jeho party, otočila jsem se zpět na Jamese a přidala na kroku.
Jak jsem tak šla kolem něho tak mi podkopl nohy a já spadla hlavou do vařící vody.
Pálilo to jako čert... Jako kdyby jste sáhli do ohně...
Všichni se začali řechtat, ale jenom já trpěla.
Zvedla jsem se s mokrou a horkou hlavou a šla k umyvadlu. Všichni se začali řechtat ještě víc než před tím.
Vzala jsem studený vlhký hadr a začala jsem si chladit obličej.

Celý 7h jsem se snažila chladit obličej.

Konečně byl konec školy a mohli jsme jít domů, zabalila jsem si věci a už se mi nic tak strašně hroznýho nestlo, kromě toho že jsem spadla ze schodů kvůli tomuto že James vylil vodu na podlahu.

Mám pořád žít?Kde žijí příběhy. Začni objevovat