Jane?

29 5 4
                                        

,,Jane!'' rozezní se po mé prázdné ložnici. Byl to jen sen, klid. Utěšuji se v hlavě a přemýšlím, jak moc mi teď chybí vedle mě, aby mi to říkala ona.
Dneska už neusnu. S touto myšlenkou vstanu a jdu si dát sprchu. Kouknu se na mobil a zjistím, že je 2:30 ráno. Jdu se koukat na filmy. Někomu to přijde divné, ale já mám spíše rád válečné filmy. Bohužel mi momentálně v bytě nefunguje Wi-Fi připojení, tak prostě pustím něco z disku. Po dokoukání filmu Zachraňte vojína Ryana jsem usoudil, že už je dost hodin, abych si šel zaběhat.
Vezmu kraťasy, tílko, nějaké falešné boty Nike a vyjdu že dveří. Zamknu a sběhnu že třetího patra po schodech ke vchodu. Běžím směrem k parku, neběžím rychle, tady ve Wales (Část VB) je už v pět hodin ráno dost rušno. Všichni spěchají do obchodů, do práce, či do obchodů ještě před prací.
Já pracuji jako IT technik, avšak nenechte se zmást, nejsem takový ten vychrtlý ohava s brýlemi. Dělám patnáct let Taekwon-do a rok a půl MMA.
Doběhnu k parku a zastavím se.,, Oni ho jeste neotevřeli?" řeknu si pro sebe naštvaně. Otočím se na patě a nevěřím svým očím. Vidím ji. Vidím, jak běží po druhé straně cesty, která vede okolo parku. ,,Jane! Jane Proudmoore! Stůj!" Nezastavila. Pravděpodobně mě neslyšela, měla na hlavě sluchátka. Chtěl jsem ji doběhnout, jenže člověk po dvacetikilometrovém běhu na to zrovna nemá dech.
Chtělo se mi brečet. Je mi strašně líto co se stalo. Nechtěl jsem to, vážně jsem to nechtěl. Byla ta nejlepší z nejlepších. Musel jsem. Dva roky zpátky jsem měl šílené dluhy na účet jedné firmy. Prostě jsem se do toho nějak dostal a nemohl jsem ven, a bohužel pro ni a bohudík pro mě, jsem s ní zrovna chodil. Prodal jsem ji, prodal jsem ji jako věc. Je mi ze mě na blití. Jediné co jsem o ní od té doby slyšel, že se zhruba půl roku po tom dostala z jejich věznění, pobočku zavřeli a šéfa poslali na elektrické křeslo.
Musel jsem se z Texasu odstěhovat, musel jsem na vše zapomenout a zahladit stopy. Takže já, pravým jménem William Joseph Blazkovicz se nyní jmenuji Sean Williams. Jediné, co mě udivuje je to, že je tady i ona. Přemýtám když se snažím, abych neuronil žádnou slzu. Rozeběhnu se, ale už směrem do mého bytu. Vyběhnu schody a vidím v mém bytě tak sedm chlapů v bundách s nápisem FBI na zádech. ,,Předpokládám, že jste pan Williams.'' ozve se mi za zády. Otočím se a vidím ženu zhruba kolem třicítky ve stejné bundě. ,,Ehm... An-Ano to jsem já." ,,Výborně, kolem 5:20 zde, ve vašem bytě došlo k výbuchu plynových bomb ve sporáku, normálně by to řešila státní policie, jenže se tu ukázalo na našich radarech, jako potencionální hrozba, nevíte o tom něco?" ,,Ne madam, nemohl jsem spát, tak jsem šel v pět běhat." ,,Dobře, a mohu se zeptat, od koho plyn berete?",,SSF madam" ,,Děkuji za spolupráci, ale bohužel to zde ještě musíme prozkoumat a nahradit škody, po tuto dobu vám bude uděleno zdarma obydlení sotva pár bloků odsud." Když v tom...

______________________________________
Autor: Tak, první kapitola trochu kratší, jen jestli to bude vůbec někoho zajímat, příjmu jakoukoliv kritiku, rád se zlepším, samozřejmě moc děkuji Lucii za cover. Je to  akční romantická komedie, takže doufám že zabaví, předem plánuju +-70 kapitol. Kapitoly budou vycházet snad každý den. Tak se uvidíme zítra. ;) - spatnyspisovatel

Jane? Where stories live. Discover now