Ice Girl [ DOKONČENO ]

5) Záchrana

    ,, Kapitáne ? " optala jsem se velmi slabým a tichým hláskem.
,, Steve ?! " zkusila jsem to ještě jednou, ale pořád nic.

,, Kein Kapitän wird dir helfen. " promluvil někdo v místnosti zahalené tmou.

Bohužel německy a já v ní nejsem bůhví jak dokonalá.
Vlastně vůbec...

Jediný zdroj světla v místnosti byla malá žárovečka zavěšená u stropu, která vypadala, že zachvíli zhasne úplně.

,, Doktor Stoff ? " šeptla jsem si pro sebe a sledovala muže, v černém saku, kalhoteh téže barvy, červenou kravatou s kloboučkem a brýlemi.

Zmíněný muž se přiblížil blíž ke mně.

,, Ja, slečno Clark. Moc rád vás opět vidím. " odpověděl a posadil se na proti mě na židli.

,, Co ode mě chcete ?! " zařvala jsem v otázce a pořádně se doktorovi, skrze jeho brýle, podívala do očí.

,, Zjistil jsem, že se něco z mého versuch přeci jen podařilo. " odpověděl po chvíli ticha a začal klepat špičky prstů po dřevěné židli, na které seděl.

,, To není to, co chci slyšet. " oznámila jsem a nadzvedla levé obočí.

Teď sice není vhodná doba hrát si drsňačku, ale zkusit to musím. Alespoň tak nepozná, že se bojím.

,, Ja, ja. Ehm... Ich dělat nějaké testy, zkoumat a v případě nebezpečí töten. " zvedl se ze židle a přistopil ke stolku, který v malém příjmu světla, nebyl vůbec vidět.

Otevřel jej a do ruky si vzal injekční stříkačku z nějakou čirou tekutinou. Na venek jsem se pořád tvářila silně, ale u vnitř jsem se opravdu bála, jako málá holčička, která se bojí příšer pod postelí.

,, Nemělo by to bolet... " odmlčel se.
,, Zatím. " ťukl dvakrát do stříkačky a šel, i s ní, ke mně.

Začala jsem se vspírat, jenže mi to bylo k ničemu, protože jsem byla svázaná k židli. Tekutinu mi vpíchl do ramene a já pomalu pociťovala, jak se celé mé tělo ochlazuje.

* Pohled kapitána *

,, Kapitáne ! STEVE !! " třásl semnou někdo.

Podle hlasu usuzuji, že je to Wanda.

Posadil jsem, levou ruku si položila na  hlavu, která mě pořádně bolela.
,, Kde je slečna ? " byla má první otázka, když jsem se rozhlédl kolem a jí nikde neviděl.

,, Kapitáne, měli bychom jít zpět do Stark Toweru. " vyhl se otázce Peter.

,, Kde je slečna ! " otázal jsem se znova a rázněji.

Všichni se na sebe podívali a poté upřeli zrak na mě.

Prosím, ať je v pořádku.

,, Oni ji unesli. " odpověděla smutně Wanda a jako první sklopila zrak dolů.

,, Oni... " nedořekl jsem svou větu a místo toho se zvedl a šel si pro svou motorku, která ležela kousek od nás na zemi.

Mé nejhorší obavy se naplnily. Rozhodně jí v tom nenechám.

,, Steve, co to děláš ? " zeptal se Sam a šel za mnou.

,, Jdu ji zachránit. Jde někdo semnou ? "

,, Já ano a Vy byste měli také. Přeci je naším členem. " odpovědel mi Peter a přistoupil ke mně.

,, Děkuji. " šeptl jsem k němu.

On kývl hlavou a lehce se pousmál.
,, Pro Cindy udělám cokoliv. "

To já také.

,, Já jdu taky. " ozvala se Wanda.
,, Cindy mi v několika ohledeh připomíná mého bratra, nemůžu ji nechat také zemřít. "

Po chvíli rozhodování se k nám přidali všichni, až na Bruce.

,, Zavolám Natashe, aby nás následovali. " prohlásil Bruce po důkladném zvážení a vytahoval svoje mobilní zařízení.

,, Děkuji zelenáči. " skandoval nadšeně Peter a pořádně Bruce obejmul.

Ten se nesměle pousmál a šel pokračovat v činnosti, tedy volání Natashe.

,, Natasha, i s ostatními, míří za námi v autě a za chvíli bu tu měli být, takže já, se Samem a Wandou, tu na ně počkám. Bucky a Peter pojedou teď druhým autem a kapitán na své motorce. "
rozkázal Bruce, když domluvil s Nat.

Všichni s plánem souhlasili a udělali to, co bylo řečeno.

,, Bucky, víš určitě, že tam ta základna pořád je ? " otázal se skepticky Peter.

,, Ano. "

Peter už dal nic nenamítal a společně nasedli do auta.

,, Pojedu hned za vámi ! " křikl jsem, aby mě přes zavřené dveře slyšeli a nastartoval svou motorku.

Kluci se rozjeli a já, jak jsem řekl, byl hned za nimi.

,, Nebojte slečno, my vás zachráníme. " zamumlal jsem si pro sebe a zhluboka se nadechl.