Dnes je výjmečný den. Pro někoho ne, ale pro mě určitě.
V tento výjmečný den se narodil významný člověk v mém životě a to je můj bráška, který umřel když mu byly tři měsíce. Právě teď mám hlavu opřenou o Radkovo rameno a brečím.
W:"Adri holčičko to bude dobrý, věř mi.
A:"Asi máš pravdu, ale už nevím co mám dělat, nikoho už nemám jen vás.
W:"pojď jsem.
Roztáhl ruce a já ho objala.
Radka mám moc ráda je to skvělý člověk, který má srdce na pravém místě.
Vždy se ke mně choval jinak než ostatní.
Když jsem byla v nouzi tak mi pomohl, když mi umřeli rodiče a bráška stál vždy při mně.
S Ráďou se známe ze školy. S kluky mě seznámil později. Už kvůli tomu jaký jsou to prasata.
*
W:"Adruško?
A:"Mmm
Copak?
W:"Pojď jdeme za těma bastardama kdo ví co tam dělají.
Věnovala jsem mu milý úsměv a už ho táhla za klukama.
Kupodivu, nahoře bylo ticho, bylo to takové zvláštní.
Ťuk ťuk
Nic, bože co tam dělaj?
Už jsem na to klepání neměla nervy a otevřela dveře.
Herdyn a Bax spolu leželi na posteli a House byl opřený o stůl, nejspíš usnul.
W:"Zase chlastali to jsem si mohl myslet!
A tak je to vždy. V tento den se opijou a druhej den si nic nepamatují, nemám na to už nervy. Proč? Z jakého důvodu se opíjí vždy v ten jeden a samý den?
ČTEŠ
*Děvkař* |POZASTAVENO|
FanfictionPopravdě ani nevím jak jsem se dostala do postele...... ještě víc mě na tom všem udivuje, že jsem převlečená Sakra! Krucinál! Když jsem mu pohlédla do tváře, okamžitě jsem se k němu přitiskla. Jen se pomrvil a jedním okem na mě pohlédl.
