Miluju tě, Horane!

17.

Sedíme s Niallem na gauči a díváme se na film. Jsem schoulena v jeho náruči. Niall mě hladí a já si užívám té chvíle, kdy jsem sním. Kouknu se na hodiny. Za deset minut osm. Povzdechnu si.

"Děje se něco?" zeptal se Niall. 

"Jo zachvíli musím domů."

"To není tak hrozný ne?" zasmál se.

"Ale je." sedla jsem si a koukla se mu do jeho modrých očí. "Budu bez tebe. Už zase" dodám. Niall mě vezme za bradu.

"Koukej zítra se zase uvidíme a můžeme někam vyrazit co ty na to?" usměje se na mě. Hnedka jsem přikývla. Potom jsem se postavila a upravila si kalhoty.

"Tak já půjdu" 

"Jo jdu tě doprovodit" vzala jsme si bundu a nazula jsem si boty. Potom jsem si stoupla na špičky.

"Miluju tě" dodala jsem, když jsem se přitskla na jeho rty.

"Já tebe taky"  naposledy jsem mu  zamávala a vydala se domů.

O týden později:

Seděla jsem v pokoji, když mi  nějaký kamínek narazil do okna. Vylekaně jsem se zvedla z postele a přešla k oknu. Otevřela jsem ho a venku jsem uviděla úplně promočenýho Nialla. Při pohledu na něho jsem se rozesmála přes celý pokoj. 

"Jsem rád, že ses zasmála" řekl "Ale teď mi pojď otevřít zadní dveře" Přikývla jsem a seběhla schody. Rychle jsem zavolala na mámu, že je tu Niall a že budeme u nás v pokoji.

"Ahoj" skočila jsem mu do náruče a bylo mi jedno, že budu mokrá. 

"Ahoj" šeptl a políbil mě. Zatáhla jsem ho k sobě do pokoje.

"Svlíkni se" nařídila jsem mu. Zasmál se. Koukla jsem se na něho pohledem ,co jako?, "nebo to mám udělat já, ještě budeš nemocnej" začal si sundávat triko. Odběhla jsem k Louisovi. Zaklepala jsem na jeho dveře. 

"Dále" řekl. Otevřela jsem a usmála se na něho.

"Došel Niall, ale celej zmokl tak jestli mu něco prosím půjčiš" přikývl a už se hrabal ve skříni. Vytáhl kalhoty a triko.

"Na" podal mi to.

"Díky, ji nejhodnější bratříček" dala jsem mu pusu na tvář a už jsem zase byla u sebe v pokoji. Niall se byl jenom v boxerkách a koukal se z okna.

"Na tady máš ty věci" řekla jsem. Niall se na mě otočil a s drzým úsměvem se zeptal.

"Já se ti takhle nelíbím?" zvedl jedno obočí. Kousla jsem se do rtu. Než jsem stihla něco říct, Niall mě vyzvedl a já jsem omotala nohy kolem jeho boků. Přešel semnou k posteli a jemně mě do ní položil. Potom konečně přitiskl svoje rty ktěm mým.  Cítila jsem jeho vůni, a taky jeho ruce na mých bocích. Najednou jsme se oba dva lekli, protože do pokoje došla máma.

"Ježiši pardon" začala se omlouvat "Jenom jsem se chtěla Niall zeptat jestli zůstane na večeři" koukla se na Nialla. Ten jen červený jak rajče přikývl. Posadila jsem se a usmála se na Nialla.

"Proč si vlastně přišel?" Niall se pomalu oblíkal.

"Musím ti něco říct, protože mám dojem, že ti to Louis neřekl" čekala jsem co mi řekne dál. Niall si oblíkl triko a pokračoval "S klukama jsme se přihlásili do soutěže" Stoupla jsem si a přešla k Niallovi.

"To je přece super ne?" Niall zakroutil hlavou.

"Teda jasně je, ale ta soutěž je v New Yorku" Sedla jsem si na nejbližší židly. 

"Aha" zašeptala jsem. Niall si klekl a vzal moje ruce do svých.

"Belly, koukni se na mě" snažila jsem se vyhýbat pohledu na něho. Ale nakonec jsem to nevydržela a koukla se do jeho krásných očí, které byli jedna věc, kterou jsem na něm milovala. "Možná teď odjedeme a vrátíme se, pořád budeš tu" přesunul naše ruce na jeho srdce. Bylo mi jedno, že před ním budu brečet. Nebylo to poprvé. Niall mě silně objal a já sem mu vzlykala do Louisova trika. Hladil mě po zádech a uklidňoval.

"Kdy odjíždíte?" zeptala jsem se.

"Zítra večer" koukla jsem se na něho. 

"A to si mi to řekl ať teď? A proč mi to neřekl Louis?"začala jsem mu vyčítat. Niall mě k sobě chtěl znovu přitisknout, ale já jsem ucukla. Stoupla jsem si. "Měli bychom jít dolů na večeři" Niall přikývl a zvedl se. 

Pohled Nialla: (Já vím nikdy tam ještě nebyl :DD)

Seděl jsem naproti Belly. Celou večeři se dívala jenom na jídlo před sebou a nic neříkala. Ničí mě, že jí tady musím jen tak nechat. Z přemýšlení mě vyrušil hlas paní Crossofé.

"A jak se těšíš ty, Nialle?" všiml jsem si jak Belly zvedla zrak od jídla.

"Těším se, ale bude se mi stýskat" při posledním slově jsem se koukl na Belly, která se zase věnovala jídlu. Paní Crossofá chápavě přikývla. Koukl jsem se na hodiny na zdi. Musím pomalu jít. Položil jsem příbor a koukl se na všechny u stolu. "Už budu muset jít. Musím se ještě sbalit" 

"Jistě" usmála se na mě paní C. (zkratka :D) Odsunul jsem se a stoupl si. "Tak ahoj, a dávej na sebe pozor" objala mě. 

"Nebojte, postaráme se o sebe, že jo Louisi?" koukl jsem se na něho. Louis se zasmál. 

"Jasně" 

"Tak nashledánou pane a paní Crossofi"

"Ahoj" řekli oba naráz.

"Belly běž ho vyprovodit" dodala paní C. než odešla do kuchyně. Belly si bez jedinýho slova zvedl a doprovodila mě ke dveřím. Opřela se a o zeď a koukala se jak si nazouvám boty. Když jsem se narovnal skočiila mi do náruče. 

"Ahoj" zašeptala.

"Nevidíme se naposled" usmál jsem se na ní. "A zítra se semnou přijdeš rozloučit ne?" 

"Nevim" to slovo mě ranilo.

"Dopře" pohladil jsem jí po vlasech. Stoupla si na špičky a políbila mě. Nedalo se nic dělat a já se musel odtáhnout. Rozloučil jsem se sní a vydal se po cestě domů.

Pohled Belly:

Když jsem zabouchla za Niallem dveře, sedla jsem si na zem a opřela se o dveře. Do haly došel Louis.

"Co se stalo?" zeptal se a sedl si ke mě. 

"Děje se to, že odjíždíte do New Yorku. Ale to nic není" odsekla jsem. Nechtěla jsem se sním bavit, proto jsem se zvedla a odešla do pokoje. Zamkla jsem se a šla si dát horkou sprchu. Potom jsem si zalezla do postele. A hned jsem usla.