Black

1

,,Vstávej" uslyšela jsem známý hlas, šeptajíc do mého ucha tohle odporné slovo.
Nesnáším tohle nucené vstávání, kdy máte prázdniny, nemáte žádné povinnosti, ale pozvete si na přespání vašeho nejlepšího kamaráda, který prostě za každou cenu musí vstávat brzy, aby nepromrhal ani jednu minutu ze svého drahocenného života.
Zamumlala jsem něco ve smyslu, čemu ani sama nerozumím a naivně si myslela, že mě třeba dneska nechá vyspat. No, spletla jsem se. ,,Phoebe prý nerada, když jí někdo lechtá, kord při tak sladkém spánku. Každopádně, může si vybrat, jestli půjde dobrovolně nebo násilím" vyděrač jeden vyděračská. Jako můj nejlepší kamarád zná všechny věci, co nesnáším a lechtání je jedna z nich.
Rozzuřeně jsem zabořila hlavu do polštáře a zakopala nohami.

,,Luku, dej mi pokoj" zavrčela jsem. Věděla jsem, že tohle nepomůže. Ani prosby, ani nadávky... Na tohohle kluka nic neplatí.

,,Phoebe Emily Black, jestli nevstaneš, mučení se nevyhneš" strhl ze mě peřinu, při čemž mě částečně probudil. Natáhla jsem ruku k nočním stolku, kde jsem měla položený svůj mobil. V duchu jsem radila Lukeovi, ať co nejdříve opustí můj pokoj, protože až uvidím, kolik je hodin, bude si přát, aby mě nikdy nepoznal a aby se mnou nebyl zavřený v jedné místnosti.
Pomalu jsem otevřela oči a rozsvítila obrazovku mobilu, na což jsem málem oslepla.
6:30? 6:30?! Vážně mě ten imbecil budí v 6:30 ráno?

Vypnula jsem mobil a opět ho položila na noční stolek. Nasadila jsem ten nejvíc nejvražednější výraz a otočila se na zářivě se usměvajícího blonďáka vedle mě. Však neboj, ten úsměv dlouho mít nebudeš.

,,Půl sedmé ráno? Vážně jsi mě vzbudil o půl sedmé ráno? Jsi ty imbecil?" vykřikla jsem. Skoro to vypadalo, jako bych vůbec nebyla ospalá, spíš naopak. Ale na to, abych mohla někoho seřvat nejsem nikdy unavená.

,,Měla by jsi být ráda, že tě na to připravuju. Za týden takhle budeš muset vstávat skoro každé ráno" zářivě se usmál a vstal z postele.
Prohrábla jsem si vlasy a dlouze zívla.

,,Děkuji, že jsi mi to připomněl. A taky děkuji, že mě na to připravuješ celé prázdniny" falešně jsem se usmála a protřela si oči. ,,Nebýt tebe, tak každý den vstávám k obědu a chodím spát k ránu, takže děkuji, je mi jasné, že to se mnou myslíš dobře"

,,Chytrá hlavička, ale neboj, jednou mi za to poděkuješ. Upřímně poděkuješ" dal důraz na slovo upřímně a navlékl na sebe jedno ze svých triček, kterých měl v mé skříni nemálo. Člověk, který nás nezná by řekl, že spolu chodíme a ne zrovna chvilku, ale jde jen o kamarádství. Známe se od školky až po teď, což je třináct let. Jsem za tohohle člověka ráda, i když bych ho někdy nejradši přiškrtila.

Vstala jsem z postele a přešla ke skříni. Chvíli mi trvalo, než jsem mezi těmi všemi Lukeovými triky našla jedno pro sebe, ale nakonec se to podařilo. Bylo mi jedno, jestli se mi to tričko líbí nebo ne, hledat jsem dál nechtěla.

,,Co chceš dneska vůbec dělat?" opět jsem zívla a ze židle si vzala jen tak pohozené černé džíny.

,,K večeru se kousek od města koná nějaká akce, takže by jsme mohli jít tam" usmál se nad svým geniálním nápadem a oblékl si tepláky.

,,Co?" nadzdvihla jsem obočí a hodila oblečení na postel.

,,Čemu jsi nerozuměla?"

,,Tomu, že jsi mě vzbudil o půl sedmé ráno, aby jsme mohli jet večer na nějakou akci!" naštvaně jsem rozhodila rukami.
Tenhle kluk mívá retardované nápady, ale tohle je jeden z těch největších.

,,Tak do večera máme času dost podniknout spoustu jiných věcí. Například udělat si snídani do postele, pustit si film, jít do města a tak dále a tak dále"

,,Myslím si, že tohle by jsme mohli dělat klidně až od desíti" zamručela jsem a posadila se na postel. Evidentně na válení se v posteli oblečení na ven nepotřebuji, tudíž nikomu nebude vadit, když zůstanu dále v pyžamu.

,,Mohli, ale mě to vyhovuje více takhle. A pokud nemáš nějaké návrhy na film, měl bych jeden sám. Včera jsme brouzdal po internetu a našel jeden bezva film" natáhl se pro svůj notebook a hupsl opět ke mně do postele. Nezaujatě jsem sledovala, jak počítač zapíná a vybírá film. Přiznám se, málem jsem během toho usnula, protože mi to opravdu připadalo jako věčnost a přiznejme si, v pokoji je ještě celkem tma, což většinou o tak brzké hodině bývá.

,,Casualties of war?" zarazila jsem se, když rozklikl ikonku filmu s tímhle názvem. ,,Víš přece, že válečný filmy nesnáším a nudí mě, tudíž pokud nechceš, abych usnula, pusť něco jiného" zavrhla jsem hned jeho návrh a uvelebila se pohodlněji do postele.

,,To vím, ale tenhle je vážně pecka a rozhodně se u něj nudit nebudeš"

,,Luku, pro tebe je každý film pecka, když tam pár panáčků v uniformě po sobě střílí a všude je jen krev. Jeden večer pozorování "Zachraňte vojína Ryana" po tvém boku mi stačilo" založila jsem ruce na prsou a dnes už po několikáté zívla. ,,Ale tak, klidně to tam nech, aspoň se prospím"

,,Tak to vůbec, pěkně budeš vzhůru a se zájmem budeš pozorovat ten film, jinak se sbalím a odejdu"

,,No to by byla pohroma" řekla jsem s již zavřenými oči.

,,Kdybych odešel, znamenalo by to pro tebe to, že by jsi večer nešla na žádnou akci"

,,Ještě větší pohroma" pronesla jsem s větší ironií.

,,Hele, na tý akci bude i Max. Max Johnson, kterého jistě vidět chceš. A je mi jasný, že beze mě by jsi tam nešla. A i kdyby, vzala by jsi jednu z těch svých velmi moudrých kamarádek s jejich ještě více modrými radami, jak tohohle kluka sbalit. A přiznejme si, potom vašem minulém incidentu by to asi nebyl nejlepší nápad, že?" Bezva. Proč tenhle kluk musí mít vždycky pravdu? Akorát tentokrát bych nevzala ani jednu z holek, protože... Jak řekl Luke, po tom našem minulém incidentu, kdy jsem opilá zpívala na baru zamilovanou a naprosto příšernou písničku Maxovi, byl by to opravdu špatný nápad.

,,Říkal jsi, Max?" poprvé za tohle ráno jsem se upřímně usmála. Co se týče Maxe, není moc, co dodat. Každý si dovedeme představit naprosto úžasného vysokého bruneta s tmavými oči, potetovanými rukami a vysportovaným tělem.
Tak takový milý človíček je i tady v Doncasteru. Nevýhoda ve filmech bývá ta, že takoví lidé bývají velmi často zabráni malou roztomilou blondýnkou, takzvanou největší královnou školy. Výhoda pro mě, tohle v tomhle případě neplatí a Max je svobodný. Jenze jak říká Luke, kdyby Max chtěl a nebo nebyl gay, už bych mohla být dávno poctěna být jeho holku, což nejsem. ,,Dobře, udělám snídani do postele, podívám s tebou na ten film, půjdu s tebou kamkoliv budeš chtít, ale na tu akci večer půjdeme. Plus mi poradíš, jak Maxe oslnit a neztrapnit se tak, jako posledně"

,,Domluveno"

Uh, mám totálně divný pocity, co se týče téhle první části, ale myslete na to, že je to jen první část a že ty následující se rozhodně více rozjedou a budou aspoň trochu lepší))
Mimochodem, ten film vřele doporučuji!!:DD
A na konec, za tenhle nádherný, ale opravdu nádherný cover děkuji LucyTolkien ❤️:))