Mezi světy jsem dcera Petra Pana a Alenky z Říše divů ( Za maskou zákeřnosti 1)

Co jsem zač

 Na autobusové nádraží pronikal ruch silniční dopravy tak hlasitě, že  měla chutě si zacpat uši. Ale moc dobře věděla, že by jí to akorát zdrželo od dalšího kroku k novému životu. Přestala se dívat na displej svého mobilu a na moment odstoupila od kufru, aby se rozhlédla. Nic nového se nestalo. Furt stála v uzavřeném nádraží v Praze a dýchala zdejší vzduch. To je děs, oklepala se. Ale co čekala? No-rozhodně ne čekání někde v Evropě, kde byla kouzla prozatím utajená. Prozatím.. Ale kdy to doklobouku přejde?!

 Děvče chvíli chtělo tu pitomou elektronickou krabičku roztříštit o chodník, ale znovu se ovládlo. Ne to nepůjde. Momentálně totiž po vystoupení z autobusu čeká na zprávu, co by se jí teoreticky měla na té věci ukázat každou chvíli. Tyhle divné nové věci vůbec neznala. Ale strýček by jásal. To věděla. Čaroděj ze Země Oz byl mechanik a blázen do všeho nového ze světa techniky. Ale ona ne. A to byl ten problém...

 ,,Cink!" ozvalo se a rudovláska stočila svůj pohled na displej.

                                                                                              ...

 Abych vše vysvětlila-čekám na zprávu od vedoucí výcvikové školy v souostroví Amazonie. Je to místo, kde na rozdíl od jiných kultur měly vždy vůdcovství ženy a muži museli obstarávat, tak u nás nazývanou ,,ženskou práci". V této době jsou tam však hlavně bojové dívčí školy a tam teď já razím.

 Camilla-vůdce celého souostroví-mi zrovna napsala, kde mě vyzvedne její zástupkyně Mila. Takže teď chvátám do metra, abych se tam s ní setkala a ona nás přesune trvale dostupným portálem pro nečarodějné tvory na místo. Už se celkem těším. I když...když se momentálně zamyslím....je to po dost dlouhé době co se na něco OPRAVDU těším. A co nemám chuť někomu urvat palici! Ne to byl vtip :D. Snad.. Jindy se naštvu kvůli každé pitomosti a mám pocit, že začnu každou chvíli metat ohnivý koule!! Jako fakt!! Ale jsou dny-jako třeba tenhle-kdy mám osvěžující dobrou náladu a chovám se mile...když mě někdo nenaštve.

                                                                                          ...

 Dívka scházela schody a posunovala s sebou těžký kufr. Než se dovláčela dolů minulo ji několik lidí. Když byla v prostředku myšlenky se jí zatoulaly k cestě ze země Oz. Z lesa poblíž Smaragdového města jí přesunulo strýcovo domácí tornádo i s věcmi do pole poblíž města Prahy. To tornádo taky bylo jistý druh portálu, ale nikdo si ho nevšiml.

 Dívku vytrhl ze snění rachot a falešný smích. Letmo se otočila, aby spatřila tři dívky s téměř dokonalým vzhledem, co se s těžkými kufry lopotily ke schodům, a pak po nich se přibližovaly k zrzce.

 Když ji míjela ta s blond vlasy a hnědýma očima s uchechtnutím do ní strčila. Bylo to jenom lehké šťouchnutí, ale přesto to stačilo k tomu, aby se drobná zrzovláska málem s kufrem překotila a ošklivě spadla ze schodů. Stihla však na poslední chvíli získat rovnováhu otočit se s kufrem dokola a podrazila jím holce nohy. Blondýna i s kufrem přepadla a zřítila se pod schody. Po chvilce se pomalu zvedla ohmatávaje si končetiny a slyšela, jak pro ní kámošky běží. Když se otočila s vyděšeným pohledem zastínila si ruku proti světlu slunce, které právě vylezlo zpod mraků. Na schodech viděla obrys rudovlasé dívky se škodolibým úšklebkem.

 ,, Ty děcko! Mohla jsi mě zabít!!" vřískla.

 Děvče se však jen šibalsky zasmálo.

 ,, Vážně?" řeklo nevinným hláskem, ,, Tak to se omlouvám..za nic. A když už neznáš moje křestní jméno, říkej mi aspoň příjmením. Graceeová."

 S tím dívka sešla zbytek schodů a kolem zírajících nán proplula. Teprve za nejbližším rohem si oddechla. Nebylo to ale moc kvůli málem zraněné dívce, ale kvůli tomu, že se jí to podařilo provést tak, aby se neztrapnila. Ještě před dnem udělala to samé, a když odcházela zakopla.

 Po chvíli vklouzla Graceeová mezi dav lidí čekající na odvoz a po další zatáčce konečně spatřila mladou a odhodlaně vyhlížející ženu.

 Jakmile ji spatřila usmála se a řekla:,, Ty jsi jistě Elisabeth, že?"