Justin
Jsem hodně štastnej že mi odpustila ale nechápu ji.Proč ode mě neodešla.Proč už není někde pryč?Protože mě miluje a já ji lásku oplácím jak nejvíce dokážu.Bojím se ale že až si ji vezmu tak náš vztah bude založený jen na kousku papíru který se dá roztrhnout tak rychle jako náš vztah může zkrachovat.Čili každou minutu nebo i sekundu našich životů."Justine já nechci horror."Zaprotestovala Keys zatím co jsem dával DVD-čko do přehrávače."Smůla už to zapínám."Zasmál jsem se a ona si povzdychla."Fajn ale jsetli mě večer něco napadne tak tě zabiju a pak rozčtvrtím a pak tě hodím psovi."Úsměv mi zmizel z tváře."Ale ty nemáš psa."Zase mi úsměv naskočil ale i ji takže to nekončí."Já ne ale Chaz má toho velkýho."Protočil jsem očima a Keysley se zasmála."Mám tě."
"Justine já se bojím."Zaknučela Keysley."Vždyt se jen přistěhovali."Povzdychl jsem si a koukl na vyděšenou Keysley."Tak pojd ke mně."Natáhl jsem ji mou náruč do které doslova skočila."Děkuju."Políbil jsem ji do vlasů a kdyby Keysliin mobil nevyrušil věděl bych co se v tom filmu stane ale jelikož Keysley vypadala vážně tak jsem stopl film a koukal na Keysliin výraz.V jejich očích byl strach,starost a láska.Tělo jako kdyby stuhlo a z obličeje se vytratila všechna barva a zbledl jako první sníh v zimě.
"Justine musíme do nemocnice.Řekla Keysley a začla se oblékat."Proč?"Udělal jsem to co ona a vzal klíčky od auta."Ségra rodí."Nechápal jsem její reakci ale neřešil jsem to."Nasedli jsme do auta a já nastartoval.Vyjeli jsme rychle do nemocnice kde už čekali Keysliini rodiče.Obejmuli jsme se všichni navzájem a čekali na doktora."Co se tu vlastně děje.Měli byste být štastní že Danyall rodí."Nechápavě jsem pronesl."Neřekla jsi mu to?"
Zeptala se Jessica Keysley."Nebyl čas."Sklopila pohled do země."Co?Na co neyl čas?"Nic nechápu co se tu kurva děje?."Víš Justine Danyall zdědila po svých pravých rodičích nemoc která je smrtelná ale měla by se projevit až asi v jejích 70 letech.No doktoři se obávají že ji ta nemoc přijde hned 1 po porodu.Není to jisté a proto byla Danyall od 7 měsíce tady v nemocnici.Sledovali ji a dělali ji různé testy."Přikývl jsem a v tom přišel Toma."Přišel jsem o něco."Udýchaně se zeptal."Nic nevíme."Ozval se David který seděl vedle Jessie."Tom si sedl vedle Keysley a něco dělal na mobilu."Justine já se bojím."Zašeptala mi Keysley do ucha.
"Pojd ke mně."Sedla si mi na kolena a opřela se hlavou o tu mojí."Ničeho se neboj všechno bude v pořádku."Zašeptal jsem ji tentokrát já do ucha a lehce ji na něj políbil."Raymondovi?"Zeptal se svým hrubým hlasem doktor."Ano to jsme my."Stoupli jsme si a čekali co z něj vyleze."Vaše dcera měla kvůli její nemoci slabou šanci na přežití ale jak ona tak její dítě žijí."Všem se jistě ulevilo a pocítil jsem že Keysley se uvlonila."Můžem za ní?"Zeptala se Jessie a doktor si povzdychl."Boužel až zítra dnes je moc vyčerpaná."Všihni jsme přikývli ale Keysley ještě doktora zastavila.
"A smím se zeptat jestli je to holka nebo kluk?"Zvědavě se Keysley zeptala a doktor se usmál."Jestli jste její sestra tak potom máte zdravého synovce."Keysley se usmála a po tvářích ji začli téct slzy."Takže Taylor."Usmál se na Jessie David.
