Přepadení,zachránce,láska-Jednodílovka

62 1 2
                                    

Je 8 večer,venku už celkem tma,asi se půjdu projít. Vstala jsem s postele a šla do skříně pro oblečení.  Vzala jsem si černé úplé kalhoty,delší tričko a tenkou bundičku,do kapes jsem si dala mobil a klíče.Sletěla jsem se schodů obula si conversky a vyrazila ven. Procházela jsem se ulicemi Londýna a pozorovala lidi kolem.Bylo jich tu celkem hodně. Vešla jsem do jedné ulice,kde nesvítily skoro žádné světla,začala jsem s bát.V momentě kdy jsem se otočila,se předemnou někdo objevil,nevím kdo to byl,nebylo vůbec nic vidět.Začala jsem se hrozně bát,chtěla jsem ho obejít a utíkat pryč,když jsem se o to ale pokusila,ten neznámý mě chytil za ruku a zatáhl k sobě. "Kdo si,co odemě chceš?",řekla jsem se strachem v hlase. "Nedělej hlouposti a nic se ti nestane",odpověděl. Měl chraplavý hlas. "Co po mě chceš,nech mě být!". Chtěla jsem křičet,ale on mi zacpal pusu rukou. Pevně mě chytil a táhl někde do křoví.Snažila jsem se odtrhnout,ale nešlo to,měl hroznou sílu.Zapadli jsme do nějakého křoví,neznámý mě začal ošahávat,potom se přisál na mé rty a chtěl se mi jazykem dostat do pusy já se ale nenechala. "Říkám ti nechej toho..Jen si s tebou užiju a nechám tě jít". "Já nechci,pusťte mě!". Začala jsem se od něj odtrhávat a snažila se utéct,on mě ale hned chytil a začal ze mě strhávat oblečení. Měla jsem na sobě už jen kalhoty,bránila jsem se jak to šlo,začala jsem křičet o pomoc,a doufala že mě někdo slyší. On mi ale zase pusu zakryl,začal mě líbat na břiše a všude kolem,pořád jsem se bránila. "Pomoooc,prosím pomozte mi někdo",křičela jsem a brečela. "Ty kurvo,neřvi nebo to nedopadne dobře!",začal na mě řvát a jednu mi vrazil. Když si začal rozepínat kalhoty někdo vběhl do křoví a zatáhl ho za triko. "Ty kreténe,nech ji být!".Slyšela jsem jak na něj někdo řve. Asi mu i pár vrazil. Snažila jsem se zvednout a oblíct se,když jsem se ale podívala na triko a bundu byly rozervané. "Haló,jsi tady,neboj se,ten hajzl už je pryč,už jsi v bezpečí",řekl mladík. Rozsvítil světlo na mobilu a namířil ho na mě. Seděla jsem tam celá ubrečená,třepala jsem se a nevěděla jsem co mám dělat. "Bojím se",řekla jsem. "Neboj se,ted' už jsi v bezpečí,pomůžu ti oblíct se".I přesto že svítil mobilem,nebylo nic moc vidět. "Mám tričko i bundu roztrhanou,nemám si co oblíct". "Počkej,půjčím ti svou mikinu.",odpověděl sundal si mikinu a přehodil ji přeze mě. Posbírala jsem si věci,pomohl mi vstát,vyšli jsme ze křoví a šli nějakým směrem.Došli jsme k lavičce a sedli si na ni.Byla tam lampa,takže jsem konenčně viděla svého zachránce. Měl krásně hnědé oči,tmavé vlasy a nádherný úsměv. "Je ti líp?",zeptal se mě. "Jen trošku,pořád se bojím. a hrozně mě bolí zápěstí". "Neboj se,ted' už budeš v bezpečí,ten hajzl se k tobě už nepřiblíží..A mimochodem jsem Zayn,promin že jsem se hned nepředstavil". "Já jsem Emily..Děkuju ti,zachránil jsi mě". "Neděkuj.Máš úplně červenou tvář,ten hajzl tě uhodil?",zeptal se a pohladil mě po tváři. "Jo,jak jsem se bránila,a taky mě bolí zápěstí".. "Odvezu tě do nemocnice". "Ale to nemusíš". "Musím,ošetří tě a bude ti líp". "Tak dobře".Zayn mě chytil za ruku a vedl k němu do auta. Nasedli jsme a jeli do nemocnice,když jsem se podívala na ruce,měla jsem zápěstí celé fialové. V nemocnici jsme byli do dvaceti minut. Vyšli jsme z auta a mířili dovnitř nemocnice,Zayn mě byl nahlásit a doktor si mě hned vzal.Ptal se mě co se mi stalo,nechtěla jsem lhát tak jsem řekla pravdu.Doktor mě přesvědčoval abych to ohlásila na policii,ale protože jsem ho vůbec neviděla,nemůžu to ohlásit. V ordinaci jsem strávila asi 20 minut. Na obličej jsem dostala obklad a zápěstí mi dal do obvazu,naštěstí nebylo zlomené. Když jsem vyšla z ordinace,Zayn stál přededveřma a nervózně klapal nohou. "Tak co,je všechno v pohodě?",zeptal se mě. "To zápěstí nemám zlomené,a na obličej jsem dostala obklad". "Uf,to je dobře..Tak já tě odvezu domů jo?".. "Dobře,děkuju". Vyšli jsme z nemocnice nastoupili do auta a jeli ke mě domů,musela jsem Zayna navigovat. "Tak tady to je..Ještě jednou děkuju,nebýt tebe tak mě ten chlap..Ani to nechci říkat". "Ale to nic,jsem rád že jsi v pořádku..Neboj se,ten chlap se už k tobě nepřiblíží. A bude s tebou někdo doma?". "No je mi 18 a už bydlím sama". "Zvládneš to přes noc? Pokud ti to nebude vadit,klidně u tebe zůstanu". "Nechci tě otravovat,určitě máš své plány". "Je skoro deset ted' už bych nikam nešel". "No tak jestli chceš",řekla jsem a usmála se. "Tak fajn,tak jdeme dovnitř?".. "Jo jasně",odpověděla jsem a vedla Zayna dovnitř. Zavedla jsem ho do obýváku a posadili jsme se na sedačku. "Co zápěstí pořád bolí?". "Ještě ano.Asi už půjdu spát". "Jo dobře,já budu spát tady v obýváku". "Donesu ti peřiny"..Vstala jsem a šla nahoru pro peřiny  donesla je dolů Zaynovi. "Tak tady jsou peřiny,a kdyby jsi měl žízeň nebo hlad normálně si dojdi do kuchyně".. "Dobře,děkuju.Dobrou noc dobře se vyspi".  "Ty taky,dobrou",odpověděla jsem a šla do svého pokoje.Svlékla jsem si kalhoty a mikinu co mi půjčil Zayn a převlékla se do pyžama.Lehla jsem si na postel a zahrabala se až po uši pod peřinu,vůbec jsem nemohla usnout,pořád jsem v hlavě měla toho hnusného chlapa co mě málem znásilnil,pořád jsem přemýšlela co by bylo kdyby mě nezachránil Zayn.Když vím že je dole,cítím se v bezpečí,sama bych to tu asi nezvládla.Podívala jsem se na hodiny bylo půl 3 ráno a já furt nemohla usnout,tak jsem si vzala mobil zapojila sluchátka dala si je do uší a pustila písničky a doufala že aspoň nachvíli usnu.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Apr 17, 2014 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Přepadení,zachránce,láska-JednodílovkaWhere stories live. Discover now