Elements

1. Hádka

       Je ráno a já zase zaspala. Mamka je už dávno v práci, na lednici mi nechala vzkaz, ať vyvenčím Elly. Ale to bylo vážně to poslední, co jsem hodlala v té chvíli udělat, jelikož mi za 10 minut jel autobus. Rychle jsem na sebe hodila černé džíny, bílé tričko, mou oblíbenou mikinu a běžela na autobusovou zastávku. Těsně před ní jsem ale spadla a zašpinila jsem si celou mikinu. Koutkem oka jsem viděla, jak se mi dva kluci začali smát. Skvělí začátek do nového dne, pomyslela jsem si a protočila oči v sloup.
     Do třídy jsem vtrhla těsně před zvoněním. Byl pátek, takže všichni mluvili jen o tom, co budou dělat o víkendu. Kdysi jsem měla nejlepší kamarádku, ale ta se odstěhovala na druhý konec republiky a s ostatními spoluačkami jsem se nikdy moc nebavila, ale ani nehádala. Kromě Katrin, Sofie a Nikol. Ty tři z celého srdce nesnáším. Neustále jsou středem pozornosti, myslí si o sobě, že jsou bůhví jak dobré a pořád mě ponižují a pomlouvají. Navíc na sobě nosí příšerně hodně makeupu a jen značkové věci, jelikož otcové všech tří jsou dobře placeni. Myslím si, že jsou hlavním důvodem, proč se se mnou nikdo nebaví.
   Hodiny mi ubíhaly překvapivě celkem rychle. Než jsem odešla ze školy, zastavily mě na chodbě zase ty tři. "Heleme se, chodící secondhand," začala Nikol. "Kam pospíchá?" pokračovala Sofie. "Nejspíš doplnit zásoby," doplnila ji Katrin a všechny se začaly hlasitě smát. Rozhodla jsem se je ignorovat a vyrazila jsem na zastávku a pak domů.
"Jsem doma!"
"Ani mi nelez na oči!"zařvala na mě mamka, aniž by mě vůbec pozdravila.
Přišla jsem do kuchyně a tázavě se na ni koukla. Ukázala na Elly.
"Ty jsi ji nevyvenčila? Přišla jsem domů a našla tři louže!"
"Zaspala jsem."
"Tak si máš nastavit budík."
"Rozbil se mi mobil."
"A kdy jsi mi to hodlala oznámit?" Odešla do obýváku a po chvíli se vrátila s 10 let starou Nokii. "Tak budeš muset používat tenhle."
Vzala jsem mobil ze stolu a odešla do svého pokoje. Tam jsem vzala knihu o telekinezi a odešla s Elly do lesa.