,,Hyung, venku je ještě chladno, obleč se."
,,Nech mě, mně je teplo." Dyť tam dokonce i svítilo slunce, sice je ještě březen, ale už to bylo ok. Vylezl jsem ven a do tváře mě praštil ledový vítr. No jo, co jsem mohl čekat, ale vracet se už nebudu, už teď jdu pozdě. A kam někdo jako já jde? Vlastně na takovou malou schůzku... Tajnou schůzku. Nikdo se o tom nesmí dozvědět, jdu prostě za svojí tajnou holkou. Když mi volala kdy se sejdeme, tak jsem z jejího hlasu slyšel takovou nejistotu, jako kdyby se dělo něco vážného.
Později
Přišel jsem celý promrzlý domů. To mi vlastně bylo jedno, moje holka se se mnou rozešla. Po tom co mi to řekla tak jsem se ještě chvíli coural městem. Tedy přesněji řečeno části města, kam nikdo nechodí a neotravovaly by mě tam fanynky. Sedl jsem si do křesla a jen tak koukal do blba. Co jsem si myslel? Že bych mohl mít holku, která by mě milovala do konce života? Přesně to jsem si myslel. Jsem takový blbec.
Zatímco jsem přemýšlel, do místnosti přišel Winwin a všiml si mého promrzlého těla.
,,Hyung! Kde si tak dlouho byl?! Bože, jsi celý promrzlý, já ti říkal ať se tepleji oblečeš. Udělám ti horký čaj." S těmi slovy postavil vodu na čaj a pak ke mně přišel a zabalil mě do deky, dal mi pusu na čelo a běžel dodělat čaj.
Než ale stihl něco udělat, tak jsem mezitím hluboce usnul. A snil.
