28. Vzdušná podpora

Start from the beginning
                                    

,,Co mám přehlížet?''

,,Sakra dělá si z nás pr-''

,,Mluv slušně.'' Napodobila jsem Stevův hlas i výraz, kterým to vždycky říká.

,,- srandu?!'' Opravil se s protočením očí miliardář. ,,Neříkej že to nevidíš?!'' Dokonce i lehce zvýšil hlas.

,,Co mám vidět?!''

,,To jak na tebe -''

,,Nemyslím si, že bys to mě řešit ty.'' Zarazil ho uprostřed věty Hawkeye. Tony si něco zamumlal pod vousy a posadil se.

Zbytek cesty probíhal v tichosti, když jsme nemuseli mluvit, tak jsme nemluvili. Každý ponořen ve vlastních myšlenkách. A ty mé se zase točilo kolem Steva, srdce se mi nepatrně rychleji rozbušilo. Stark mi vždycky udělá jenom v hlavě guláš.

Proč mi to zkrátka neřeknou. Co je tak zajímavého na tom, že mi Kapitán nedal kázání o poslouchání rozkazů? Co chtěl Tony říct? ,To jak na tebe -.'

Dohlíží? - Asi těžko, dohlíží na každého v týmu.

Křičí? - fajn, nikdy na mě nekřičel, jen možná zvýšil hlas.

Kouká? - Počkat, vždyť on na mě nekouká... Takže...

Zavrtěla jsem hlavou, pokoušela se ty myšlenky z hlavy vytěsnit, ale marně nešlo to. Do mysli se mi vloudila vzpomínka, jak jsem s ním zašla do Starbucksu. Koutky mi vyjeli do dementního úsměvu. A tehdy mi to došlo... Já jsem se nejspíš zabouchla. A do háje!

Nepatrně jsem se napřímila a vykoukla z malého okýnka na okolí nad kterým jsme právě prolétali. Líbí se mi už nějakou tu chvíli... To není dobrý, vždyť je to Avenger, superhrdina...

Moře už bylo v nedohlednu, místo toho se krajina zbarvila do zelena a před námi se rozprostíraly hory.

,,Jak dlouho ještě?'' Zachraptěla jsem, z toho dlouhého mlčení mi vyschlo v krku, musela jsem si odkašlat.

,,Čekej tak dvacet minut.'' Odpověděl mi pohotově Clint.

,,Kontaktujeme první skupinu?'' Otázal se Thor.

,,Jasně,'' přitakal Barton, ,,Starku?''

,,Už jdu na to.'' Protáhl se otráveně plecháč. ,,Zdarec, slyší mě někdo?'' Promluvil do komunikátoru.

,,Hmm?'' Zamumlal ženský hlas, kolem něj byl docela ruch.

,,Dvacet minut a jsme na místě.''

,,Ocenili bychom to trochu dřív.'' Ozvala se střelba a nelidský vřískot.

,,Co se děje?'' Zamračil se Stark.

,,Napadli nás ti...'' Ozvala se rána a další vystřeli přerušované křikem. ,,mutanti.''

,,Vzdušná podpora tam je za pět minut.'' Zvedl se rychle Iron man a nasadil si tu helmu, nebo jak tomu říká. ,,Rhodey,'' otočil se na připravujícího se Jamese vedle mě. ,,musíme letět.''

S těmito slovy otevřel zadní část quinjetu a vyskočil. Jako vždy, působivé...

War Machine to taky nijak neokecával a tak jsme tu během pěti vteřin byli tři místo pěti.

,,Také zaletím pomoci.'' Napřímil se Thor a následoval Tonyho příkladu.

Zavřela jsem za ním otvor, připevnila si pořádně opasek kolem boků. Ujistila se o přítomnosti všech pistolí a mířila si to ke Clintovi.

,,Tak.'' Dosedla jsem na místo spoluletce. ,,Jak to bude teď?''

,,Ze začátku jim budu pomáhat sestřelováním ze vzduchu.'' Objasnil mi své plány Barton. ,,Ty asi budeš muset seskočil.'' Cukl hlavou doleva.

Pohled mi přistál na asi pěti padácích. Bude sranda.

,,Nezapomeň na strany.'' Dodal s uličnickým úsměvem. Narážel na tu misi s Hybrainem.

,,Každý se někdy splete.'' Protočila jsem oči a už s lepší náladou sledovala hory před námi.

,,Vidím to město.'' Oznámil mi a doopravdy, v dáli před námi se rýsovaly první domky, hořící domky.

,,Jdu se připravit...'' Zvedla jsem se a popadla první batoh, který mi přišel pod ruku. Jde se na to...



Zdarec,

Tak jsem tu i s kapitolou! Jak pak se vám líbila? Co říkáte na Victoriino rozhodnutí letět s Avengers a nezůstat na základně? Kde je Fury? Má s těmi mutanty co dočinění Hydra? Za vaše voltes a komentáře jsem jen ráda a těším se na vaše reakce... U další kapči.

Vaše

Peggy♥

Avengers; Age of Hero [1] /PROBÍHÁ KOREKCE/Where stories live. Discover now