Jiná než ostatní IV.✔

Nápad

Ráno jsem se vzbudila brzy, vstala jsem, šla si vyčistit zuby, rozčesala jsem své černé havraní vlasy, které mi toho spoustu připomínaly.
Oblekla jsem se, udělala si kávu a odešla do práce, tedy na ministerstvo.

Dělala jsem v oboru černé magie, zkoumala a ničila jsem předměty, které by s černou magií mohly mít cokoliv společného.

Vyhledal jsem svou kancelář.
Tam jsem si sedla a začala se hrabat v nějakých papírech.

Když v tom jsem narazila na článek o posledním obraceči času, který je momentálně v Harryho rukách.

Zmayslela jsem se.

Okamžitě jsem se sebrala a šla za Hermionou do kanceláře.

„Hermiono!"

Ona se na mě podívala vražedným pohledem, že jsem ji vyrušila od práce.

„Ano Jess?"

„Musím vědět kde je Harry!"

„Ve své kanceláři, nejspíš. Proč?"

„To nereš, je to strašně důležité."

Okamžitě jsem se sebrala a bězela do kanceláře, která patřila Harrymu.

Srazila jsem sice pár čarodějek a pár kouzelníků.. Ale to mi v tu chvíli vůbec nevadilo.

„Harry!"vtrhla jsem mu do kanceláře.

Opra du tam byl ale spal, můj hlasitý výkřik jeho jména ho ale probral.

Rozespale si promnul oči a nasadil brýle.

„Co se děje?"

„Kde je ten obraceč času?"šla jsem rovnou k věci.

Harry za mnou zavřel dveře a překvapeně se na mě podíval.

„Raddlová? Co tě napadá?"

„Harry, já ten obraceč potřebuji!"

Harry se na mě zamyšleně podíval.

„Ten obraceč je u mě, tady."vytáhl z kapsy mou jedinou naději.

„Ale bude zničen, co nejdřív."dopověděl to a já zalapala po dechu.

„Harry, moc tě prosím, já ho potřebuji."

„K čemu?"

„To ti nemůžu říct."

„Já ti ho nemůžu dát, Jessico."omluvil se.

Přesto že to vypadalo, že jsem to vzdala,  bylo to naopak.

Vzhledem k tomu, že Sev byl teď víkend v Bradavicích a Emma taktéž...byla doma sama a není nikdo kdo by si mohl všimnout, že jsem v noci zmizela.

Vytratila jsem se z domu a dopravila se k domu Harryho.

„Alohomora."zašeptala jsem a dveře se otevřeli.

Potichu jsem vešla.

Vyhledala jsem ložnici Harryho a Ginny.

Tvrdě spali, což pro mě bylo jen a jen dobře.

Na nočním stolečku měl Harry položené brýle.

Chtěla jsem se podívat do šuplíčku, který patřil k jistemu nočnímu stolku.

Byl ale zabezpečen kouzel, na které ani Alohomora nestačilo.

Jsem ale zdatna čarodějka, párkrát jsem zamávala hůlkou a šupík byl otevřel.

Bingo!

V šuplíku se leskl zlatý obraceč, okamžitě jsem po něm chňapla a potichu odešla z domu.

Když jsem byla venku, tedy jako z domu Harryho, uviděla jsem, jak se v Harryho ložnici rozsvitilo.
Vzbudil se.

Rychle jsem se sebrala a zamiřila domů, než to všechno Harrymu dojde, i když si myslím, že už mu to došlo.

****
Neboj se tati.
Jsem to pořád já.
A pořád mám dvě strany.
****
Ahooj☺
Zapomněla jsem tu zminít, že tady nesmíte brát vpotaz Pokleté dítě, jakoby neexistovalo, ano? Dephi vůbec neexistuje.
Jinak co na to zatím říkáte? ☺ Já jsem spokojená.
Mějte se hezky❤

Anetka Raddlová