5. kapitola

37 4 0
                                    

                                                    17. 7. 2017

Můj milý hubený deníčku, cítím se dobře. Chuť na sladké je minimální. Nepolevuji. To proto, že mám pocit, že nemůžu zklamat. Kvůli vám. Děkuji všem za podporu a přeji hodně štěstí každému, který má něco, čeho chce dosáhnout. Tak nějak jsem si nepromýšlela snídani a tak jsem prostě popadla to, co mi přišlo pod ruku.

Snídaně: 2 nektarinky. Vitamín C. Pamatujete si na to, jak je do nás cpaly naše babičky? Já teda jo. A také si pamatuji na rybí olej. :-D

Oběd: Japonské rýžové koule Onigiri. Recept dávat nebudu. Je fůra lepších receptů, než ten, který jsem si dělala já.

Večeře: Žitný chléb s mozarellou, ledovým salátem a rajčetem (všechno na plátky, samozřejmě).
Musím se přiznat, že jsem to nikdy před tím nejedla. Zdravé stravě jsem se vyhýbala jako čert kříži. Ale musím říct, že jsem se do toho nehorázně zamilovala! Už vím, co budu mít zítra k snídani. :-)

Cvičení: Necelých 30 min

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Cvičení: Necelých 30 min. chůze na pásu. Jelikož nemám čisté cvičební boty a mamčiny mi nebyly, musela jsem chodit na boso. V ponožkách se mi to smekalo a přišlo mi bezpečnější jít bez nich. Teda chodidla jsem měla černá jako uhlí!

Dnešek si myslím, že byl velmi podařený. Ale stejnak se cítím jako vypsaná fixa a absolutně nevím, co již psát. Tedy dobrou a zítra, deníčku.

MĚLA JSEM POCIT, ŽE TUHLE KAPITOLU SNAD NIKDY NEDOPÍŠU. MĚJTE SE HEZKY A AHOJ. :-)

My dear thin diaryKde žijí příběhy. Začni objevovat