Tuto kapitolu věnuji všem co četly tuto knihu. Děkuji vám a užijte si tuto kapitolu protože je poslední.
Z pohledu Violetty
Je ráno Leon spal v našem novém domě a já spala u táty ležím a snažím se vzpamatovat z toho že už odpoledne ze mě bude paní Vargas "Vio vstávej musíš se přichystat" no jo moje nejlepší kamarádka já ji nemít "Jo už jdu Fran" "No sláva" zvolá na mě když vylézám z postele slyším zvonek to bude Angie "Ahoj Vio" ozve se od dveří "Ahoj Angie" "Vio máš svatební šaty?" "Ano mám proč?" "No ve skříni jsem našla šaty které na sobě měla tvoje maminka když si brala tvého tátu" "Vážně" "Myslela jsem že by sis je mohla vzít na sebe, ale když už máš šaty" "Ne Angie vezmu si je tamty sice vybíral Leon, ale pochopí když si vezmu ty od tebe" "Jsou nádherné"
Šaty
Účes
"Jsem ráda že se ti líbí no a máš něco půjčeného, něco modrého a něco nového?" "Ano mám modrý podvazek, půjčené naušnice a novou čelenku" "Jakou máš kytici?" "Já bych brala klasickou, ale Leon že ne musím mít speciální" "Aha".
Kytice
*
"Vio už musíme jít ať nepřijedeme pozdě" "Už jdu tati" sešla jsem dolů kde na mě čekal táta "Páni" "Co se děje?" Zeptala jsem se vyděšeně, že mám něco s šaty nebo s účesem "Nic vypadáš nádherně a úplně stejně jako tvoje maminka" "Tati vyděsil si mě" "Můžeme?" "Můžeme" kývla jsem a naposled se podívala po našem domě vím že jsem budu chodit na návštěvu, ale to už ze mě bude paní Vargas a ne Castillo a můj domov už bude někde jinde.
Venku už čekal táta před nádherným autem, které bylo opravdu boží.
YOU ARE READING
Violetta a Leon [DOKONČENO]
FanfictionVioletta a Leon si už prošli vším možným to není nic proti tomu co je teprve čeká...