Nejroztomilejší..

7K 502 22
                                    

Sommer:

Nechápu jak může utíkat tak rychle.. Už běžím nějakou chvíli.. Dokonce už jsem narazila i na ten autobus ale ta žirafa nikde..  

Udýchaná  jsem si sedla na lavičku a přemýšlela kam by mohla Rav jít.

Můžu zkusit tu telepatii nebo co to je.  Usmála jsem se nad svým plánem.

Rav? Kde jsi? Ale ono nic.. Žádná odpověď... Asi tady není signál.

Popošla jsem dál.

Rav? Si tady někde? Jestli jo tak se prosím ozvi.

Povzdychla jsem si a hledala jí dál.. Po půl hodině hledání jsem nakonec zašla do parku.. Procházela jsem se, když najednou na mě zezadu někdo skočil.. Tak to bych nebyla já kdybych nezahučela v hlíně, že?

„Hahahaha...Konečně jsem tě dostala.." Uslyšela jsem nad sebou Ravenin hlas. Otočila jsem se na záda a vyplivla hlínu, která se mi usadila v puse.  Zašklebila jsem se.. Tak komu by asi mohla chutnat hlína hmm?

„Kde si sakra byla??!!" Vyjela jsem na ni. Usmála se a ukázala na strom za sebou.

„Čekala jsem tam na tebe.. " Převrátila jsem očima a pleskla se přes čelo.. Pak jsem přistoupila k Rav a začala ji ťukat do hlavy..

„Haloooo!! Je tam někdo?? Jestli jo tak se laskavě probuď a začni něco dělat!"

„Cože? Ke komu to mluvíš.?"

„Hmm jak vidím tak k nikomu."  Zmateně se na mě podívala.

„To je jedno.. Hele nemohla by ses už vrátit zpátky do mý hlavy? Nebaví mě tě tu pořád nahánět.." Zašklebila se.

„Už tě bolí nožičky nebo co?"

„Ne jen je mi trapný se tady s tebou ukazovat." Nabírala červenou barvu.. Zase. 

„Rav.. V pohodě jo? Už jsme skončili. Jsme si kvit. Ty ses za dnešek už vybarvila dost.. a já se najedla hlíny.. Tak to dneska už necháme být jo.?" Usmála jsem se na ni. Chvíli mě probodávala pohledem ale nakonec přikývla a začala se opět měnit na tu černou "skvrnu". Pak jsem se chytli rukama a ona do mě vstoupila...  Mám pocit, že bývá jenom v mým mozku..

Hmm.. Tu chvíli co jsem tady nebyla se to tady zprostornilo.. Nedala si svůj mozek na charitu?

Nojo.. Tak to tohle mi fakt chybělo.. Zavrtěla jsem hlavou a šla domů.. 

Vyzula jsem se a šla do kuchyně. Funny právě jedla ve své vysoké židličce a mamka se dívala na televizy.

„Tak co prcku.. Chutná ti to.?" Mrkla jsem na ni a ona se rozesmála.  Nechápu jak to dělám ale vždycky ji rozesměju, už jen tím, že na ni mluvím. 

„Sommer? Už jsi doma?" Zařvala na mě máma.

„Joo mami.. A nemusíš křičet jsem hned vedle." Zaječela jsem pro změnu já.

„Tak já zachvilku budu muset jít do práce..." Přišla a usmála se na mě.

„.... Jídlo pro Funny je v lednici.. Jinak ať do devíti spí, dobře?" Přikývla jsem.

„Fajn, ale měla bych jít ještě s Leslie ven.. Můžu Funny vzít sebou?" Udělala jsem puppyface. Chvíli přemýšlela ale pak se usmála.

„Dobře.. Ale jestli se jí něco stane.. Budeš mít doma peklo." Zákeřně se zašklebila.. Obě jsem se po chvíli rozesmáli. Miluju svoji rodinu.. Vážně miluju..

A kdo by ji nemiloval?  Ozvala se Rav.

Já nevím někdo určitě jo.   Už se neozvala..

„Dobře tak my vyrazíme hned teď." Mamka přikývla.. Přišla jsem k Funny a utřela jí zašpiněnou pusu od čehosi co právě dojedla.. Smála se jak kdybych ji lechtala.. Fakt nevím jak tohle dělám. Vzala jsem jí a utíkala sní do pokoje.. Oblíkla  a nachystala jsem jí a mohli jsme vyrazit..

„Leslie!! Pojď sem holka.!" Ze zahrady se přiřítila koule chlupů. Zaštěkala a sedla si přede mě.

Co to je!!  Zapištěla Rav.. Kdyby byla venku už by byla na stropě.

To je můj pes. Leslie.

Pes?

Jo. Nejlepší přítel člověka.

Ahh.. Dobrý.. Tohle se mě netýká..

Připla jsem Leslie na vodítko a vzala Funny za ruku.. Už umí chodit(naštěstí) takže to je lehčí..

Procházeli jsme ulicí směrem do parku.. Sakra co já s těma parkama furt mám?

Proti nám se objevili Ellen s Daniell.... Hned jak mě uviděli, usmáli se a běželi k nám..

„Ohh.. Bože... To je to nejroztomilejší mimino co jsem kdy viděla..." Rozplývala se Ellen.

„Ehmm.. Ona už částečně není mimino."

„Ale je rozkošná." Zaculila se a začala si s Funny hrát..

„Ohhh.. To je nádhernej pejsek.." Začala teď i Daniell.. Proč já vůbec šla ven..

„Chcete jít s náma?"

„Kam jdete?.. Počkat to je jedno.. Za touhle nejroztomilejší holčičkou půjdu kamkoliv." Asi jsem narazila na úchyla.. a psofyla. 

V parku se tam bavili a teď jsem si připadala jako úchyl já. Sledovala jsem je... Všechny.. Ellen s Funny, Daniell s Leslie... a měla chuť si ty dvě (Funny a Leslie) chňapnout a odpochodovat domů. Po hodině čučení na ně, jsme nakonec šli .. A ty dvě s námi..

„Mamíí. Si tu ještě?!" Nikdo se neozýval, takže ne.

„Chcete něco k pití.?" Zeptala jsem se Daniell a Ellen, když jsem pustila Leslie na zahradu a Funny si vzala do náruče.. 

„Jestli bych mohla džus?" Usmála se Ellen. Přikývla jsem.

„A ty?"

„Já si dám taky džus."  Zašla jsem do obýváku a Funny dala do její ohrádky. Pak jsem šla nalít džus těm dvěma.

„Já nevěděla, že máš ségru." Začala Ellen s naší konverzací..

„A já nevěděla, že si ji tak oblíbíš." Chvíli se jen tak dívali po Funny s Leslie.. Povzdychla jsem si.

„Fajn tak běžte. Ale budem na zahradě a budu vás pozorovat jako oko v hlavě.."

No tak hlavně ať ho neztratíš.  Zařehtala se Rav..

Nechceš jít za náma ven? Leslie by si tě určitě zamilovala.  Sladce jsem se usmála.

Tak to si radši zalepím pusu.

No už by bylo na čase.   Ani jsem si nevšimla, že ty dvě mi vzali moje  dvě  a už jsou všichni na zahradě.

Kupodivu ty dvě hodiny s nimi, byla sranda..  Ellen nakrmila Funny, přičemž na ni ta malá ďáblice (Funny) vyflusla kus večeře.  A Daniell se nemohla nabažit Leslie..   Bylo půl sedmé když zazvonil zvonek..

A sakra Alex. Otevřela jsem dveře..

„Ahoj." Usmál se.


„Ahoj."


Další část, kterou jsem narychlo napsala kvůli žádosti onedirection1D2.. NEZVYKEJTE SI NA TO!! :DD... No každopádně tuhle část věnuji právě jí. onedirection1D2. A děkuju za ty komentáře... 

Další část bude AŽ v sobotu. ;))  Je to část o ničem.. Ale co po mě chcete?? :DD. 

Five Elements[cz]Where stories live. Discover now