Prolezla jsem plot s cedulí nevstupovat a vítr se prohnal mojí tváří "nesmíme sem chodit" poznamenal Luke jako bych to nevěděla "já vím, ale je tu krásně" zasmála jsem se "jenom tady se cítím taková volná" rozmáchla jsem rukama a prosadila se na trávu Luke si sednul vedle mě a objal mě rukama, položila jsem si hlavu na jeho rameno a pozorovala jak poprchává
"utekl bych s tebou" pohladil mě po tváři a já se od něj odtáhla
"oba máme rodinu" vzdychla jsem "Spamboti by nás našli, nepřežili by jsme" vstala jsem a koukala na něj, chtěl něco říct,ale rozezněly se sirény po celém okolí, Luke vstal a podíval se na mě
"něco se stalo" zase poznamenal oba jsme se rozběhli jak nejrychleji jsme mohli, prolezli jsme ven ze zakázanéhu území a tady se naše cesta rozdělovala
"miluju tě" políbil mě "miluju tě" zašeptala jsem se rozběhla se svým směrem doběhla jsem na velké náměstí nikdo tu nebyl, běžela jsem ke svému domku a vběhla jsem dovnitř rodina strhla pohled ke mě
"co se stalo?" opatrně jsem se zeptala
"jsou tady Cailin" táta se na mě podíval a přitáhl mě k sobě jako by se můj svět zhroutil, představte si, že jenom sedíte a čekáte na to až vás ottrhnou od vaší rodiny kterou možná už nikdy neuvidíte a vy s tím nemůžete nic dělat. Všechny ve vesnici někam odtáhnou a srovnají to tu se zemí.
----------------------------------
"Nesahejte na mě"
vyjekla jsem na mladého chlapce v uniformě když mě vlekl ven z domku.
Byli jsme u velkého auta "kde je moje rodina?" zařvala jsem na něj a on mě dál ignoroval chytl mé zápěstí a blíž přiblížil kokové zařízení k mé ruce snažila jsem se vycuknout,ale ucítila jsem ostrou bolest která mnou projela jako elektrický šok zařvala jsem a cukala sebou konečně odtrhl ten mučící nástroj a na mém zápestí se objevilo trojciferné číslo
"vy svině" strčila jsem do toho kluka a odstřila si ho od těla on mě zatáhl do auta seděla jsem tam a hleděla na svoje zápěstí, po chvilce se dveře od auta znova rozletěly "mami" zakřičela jsem a objala jí když dosedla do auta koukla se na mé zápěstí a jemně ho pohladila
"vše bude dobré" políbila mě do vlasů když slza stekla po mé tváři
"kde je Tara s tátou?" zaptala jsem se když se auto vzneslo
"nevím" snažila se znít klidně ale v jejích očích byl strach vyhrnula si rukáv a já viděla její číslo na zápěstí 993 "zapamatuj si ho já si zapamatuji tvoje" znova se podívala na mé zápěstí "336" vzdychla, podívala jsem se z okna a viděla jen prázdnou louku jinak nikde nic pochvilce jsem zahlédla velkou budovu slza znovu stelkla po mé tváři rychle jsem jí utřela a nahodila vážný obličej zastavili jsme a muž v uniformě mě vytáhl z auta a potom i mojí matku.
Když jeho oči nachvilku zabloudili a odtrhl pohled odemne vzala jsem to jako šanci a vytrhl jsem se z jeho spárů, rozeběhla jsem se tak rychle k louce snažila jsem se utéct, ale bolest projela celým mým tělem a já spadla nazem "silové pole,jak jinak" vzdychla jsem a praštila rukou do země chlapík mě doslova vytáhl na nohy
"myslela jsi si, že to bude tak lehké?" poprvé promluvil spíše zabrbral a já si vzdychla
"proč to děláte?" sklopila jsem hlavu
"protože nepatříš do nového dokonalého světa" odpověděl jednoduše.
"Mami" zařvala jsem když jí druhý chlap odvedl někam jinám "kam jí vedou?" histericky jsem po něm řvala,ale on zase neodpovídal, otevřel dveře všechno tu bylo tak jiné, nové, věci které jsem nikdy v životě neviděla
"tady počkej" strčil mě do malé místnosti a zmáčkl tlačíko kterým se utvořilo silové pole, byli tu dveře postel a dokoce i menší koupelna, bylo to tu hezké takhle jsem si to nepředstavovala.
______________
První část, v příští už by mělo být takové to budoucno, víte co myslím :D a měl by tu být i Justin :D Je jen na vás kdo to bude číst názory do komentářů prosím :) pokud se líbilo Vote prosím:)
