19. Náladový Jacob

193 11 9
                                    

Ráno jsem se probudila asi kolem 9:00. Vůbec se mi nechtělo vstávat tak jsem chvíli ležela a byla na mobilu. Pak jsem najela na instagram a co tam nevidím? Jacob si mě vyfotil když jsem spala a napsal k tomu: She is very cute💙
Jen jsem se nad tím pousmála ale chtěla jsem ho najít a na místě zabít. Po asi 10 minutách projíždění soc. sítích jsem se zvedla, udělala jsem si hygienu a šla jsem dolů. Jacob už byl asi dole protože v pokoji bylo ticho a ticho u něj není normální (😂😂). Sešla jsem dolů a měla jsem pravdu, Jacob se tam ládoval paličankami ale byl otočený zády takže jsem toho využila a šla jsem po špičkách k němu. U ucha jsem tak trochu zvýšeným hlasem aby se mě lekl řekla: "A co já jako? Mě nenecháš?!". Jacob leknutím nadskočil a já se musela vítězně usmát. Hned potom jsem vybuchla smíchy, ale Jacob asi moc nadšený nebyl protože se tvářil dost.. No... Naštvaně? Ehm fakt?

"Na tohle si zvykej každé ráno nebo radši choď na snídani až jak tady budu já" řekla jsem prošla jsem kolem něho a sedla jsem si naproti němu. Ten se na mě podíval s plnou pusou palačinek a oči přivřel (snad chápete😂)
"Čumíš jak Jacob který zkoumá kolik má na sobě komár vlasů" (ano, je to myšleno tak že komár žádně vlasy nemá... Teda, asi😂)
Jacob se vzpamatoval a dokousal poslední kousek palačinky. Já si mezitím nachystala palačinku s nuttelou a chystala se do ní kousnout.

"Jo, a po snídani čekej v tvém pokoji chci ti něco říct" usmála jsem se

"A to my to neřekneš teď?"

"Ne, musíš počkat až se tady doláduju palačinkama" řekla jsem a provokativně se usmála

"Heeej to bude ještě tak 24 hodin"

"To je málo" řekla jsem

"No, super" prokroutil očima a ja se na něj podívala s pobaveným obličejem

***

Jacob odešel do svého pokoje a já dojídala poslední sousto. Když jsem všechno nádobí uklidila tak jsem šla za Jacobem nahoru kde šel slyšet obrovský rámus. Hudba. Vtrhla jsem tam.

"Jseš normál-" nedořekla jsem protože to co jsem viděla nebylo možný. Jacob tančil na židli. Vybuchla jsem smíchy a stihla ho rychle natočit než se otočil.

"O-d-k-kdy J-ac-oob t-anč-í na žid-l-li?!" řekla jsem se smíchem. Mu asi moc do smíchu nebylo protože když spatřil jak se válím na zemi se slzami v očích od smíchu tak se podíval nechápavým pohledem. Já se hned přestala smát, zvedla jsem se a oprášila si jakože oblečení. Koukala jsem mu do očí a cukali mi koutky. Potom jsme se začali oba dva smát. A víte co bylo nejvtiplnější? Jacob streamoval na musical.ly a bylo tam asi přes 4 M lidí takže to vidělo milióny lidí kteří tam posílali různý vysmátý emoji nebo taky: Co to jako bylo??😂😂😂, Tak z toho nemůžu!!😁 atd... Ale byli tam i jiné: Kdo to je? A co dělá takhle brzo ráno u tebe doma?!

"Děláš si srandu Jacobe?" řekla jsem když uż jsem se tak trochu uklidnila a ukáza jsem na jeho mobil

"Co? Já jen streamuju"

"Hah jasný... Ty jen streamuješ A tančíš na židli že?" řekla jsem opět pobaveně. Lidi co byli na streamu tam posílali pořád vysmáté smajlíky Odešla jsem z jeho pokoje a napadla mě jedna super věc. Jacob po chvíli vylezl z pokoje a už asi nestreamuje protože někam šel a vrátil se do pokoje. Víte co mě napadlo? Šla jsem do kuchyně, vyndala jsem nuttelu (ano, budu vám dělat chutě😂) a napatlala jsem si ji po rukách. Opatrně jsem vešla k Jacobovi do pokoje.

J: "Jacobe? To máš za tu fotku na instagramu" řekla jsem a hned po tom co se otočil jsem mu napatlala na obličej nuttelu z mých ruk.
JS: "Co je za- Neee co děláš?! Bože" řekl a odešel si do koupelny umýt obličej. Božeee ty jeho nálady fakt nesnáším. Odešla jsem si umýt ruce a hned potom do pokoje a podívala se na svůj mobil kolik je. 11:57 hmm super, čas na oběd a já nemám uvařeno. Šla jsem teda za Jacobem do pokoje se zeptat co chce na jídlo. "Hmm... Něco co ti dá moc práce..." řekl zamyšleně.
"No tak na to můžeš rovnou zapomenout jinak si uděláš oběd sám" řekla jsem a věnovala mu pohled něco jako; no tak už něco vymysli
"Dám si třeba.." no tak Jacobe na to zapomeň.
"Oprava.. Dáme si"
"No dobře dáme si žížek!"
"Dobře Jacobe teď to převeď do mluvy které rozumím"
"Kuřízek!"
"Dobře ale teď to převeď už do normální mluvy"
"Řízek" řekl a usmíval se jak sfetovaný medvěd
"No vidíš..." zavřela jsem dveře a šla jsem připravit všechno potřebné ingredience.

***

"Jacobe!! Pojď!"

"No jo, už jdu" řekl nudně a vláčel se po schodech jako by uběhl celý maraton

"Jacobe to si uběhl celý maraton?"

"Jo" řekl jakože unaveně

"Jo, aha. To musel být hodně namáhavý maraton u kterého si jen seděl, stál, ležel nebo taky TANČIL NA ŽIDLI že?" zasmála jsem se

"Jo přesně" taky se zasmál

Jacob se posadil a já mu jako otrok donesla jídlo až pod nos. Usadila jsem se taky a začali jsme jíst. Když jsme to dojedli Jacob se zničeho nic zvedl a odkráčel si do pokoje jako největší borec.

"To nádobí za tebe nebude nikdo uklízet!!" zařvala jsem tak aby mě slyšel

"No a co jako?"

"To ho tam tak necháš?"

"Hmm.. Jo"

"Chceš znovu nuttelu na obličeji?"

"Ne" řekl protože už byl dole

"No tak makej" poukázala jsem na nádobí které po něm zůstalo na stole. Jen překroutil očima a šel to uklidit.

"Já to viděla" řekla jsem a odešla jsem do pokoje. Lehla jsem si na postel a začala jsem přemýšlet jakto že se semnou Jacob teď tak baví a jestli zítra bude jiný? Já nevím. Jo, a jestli se ptáte proč nejsme ve škole máme volno kvůli nějaké opravě něčeho. Pak jsem si vzpoměla na mamku, na všechny ty vzpomínky s ní. Byla jako moje nejlepší kamarádka. Proč se to stalo? Mám si to vyčítat? Měla jsem tolik otázek na kterou jsem neznala, neznám a NIKDY nebudu znát odpověď. Z mého přemýšlení mě vytrhlo cinknutí telefonu jako oznámení nové zprávy. Jé, Ann mi píše. Pomyslela jsem si.

A: "Ahoj, co děláš?"
J: "Ahoj, nic. Nudím se"
A: "Nechceš ven?"
J: "No.. Tak jo no"
A: "Okey, sraz v parku ve 14:00 ahoj"
J: "Jojo, čau.

Takhle skončila naše velice krátká konverzace. Počkat. Kolik je? 13:30?! Cože? To abych se šla chystat protože ještě než tak dojdu. Šla jsem se upravit a převléct se do galaxy topu, černé kraťasi a dole jsem měla černé Vansky.

"Jacobee?!" zakřičela jsem z dola

"Co je?!" byl zase nevrlej

"Jdu ven! Vrátím se až večer kolem 18:00" řekla jsem už docela potichu prtotože stál Jacob na schodech a já mu viděla do obličeje.

"No to teda nejdeš!" zaječel

"Ne? A kdo mi v tom zabrání?" založila jsem si ruce na prsou

"Kdo? No přece já!"

"Ježiš Jacobe nehraj tady zase tu komedii.. Hlavně že ses ráno tvářil jak sfetovaný medvěd a teď mi tady rozkazuješ?! Běž někam!" řekla jsem, obula si boty a chystala jsem se otevřít dveře ale bránila mi v tom jedna osoba.

"Jacobe?"

"No?"

"Teď tě o něco požádám jo? Takže.. Jacobe uhni mi prosím z cesty a jestli nevíš jak tak musíš udělat aspoň dva kroky vlevo nebo vpravo chápeš?"

"To si fakt myslíš že jsem tak blbej že to nevím?" podíval se mi do očí

"Já si to nemyslím já to vím. Bože Jacobe, vím že jsme měli hezkej vztah a já byla nejšťastnější člověk na světě ale jediný kdo ten vztah pokazil si byl milej zlatej TY!" ukázala jsem na něho prstem.

"Jo já vím a co jako? Však se můžem vrátit do starých časů ne?" to co řekl mě dost zaskočilo tak jsem ho jen odstrčila ode dveří a radši jsem bezeslova šla.

#1230 slov
Ahooj dnes zase delší část. Omlouvám se za chyby. A doufám že se vám líbí.. Jo a jinak mě napadl další příběh který bych mohla psát to by bylo "Forever with you" (Navždy s tebou) bylo by to něco jako smutný, drama a tak... Chápete ne? Tak jestli budete chtít tak mi napište komentář. Jinak děkuji mooc za 430 reads❤ jste úžasní... Ahooj

Splněný sen? 😍 | Jacob SartoriusKde žijí příběhy. Začni objevovat