12.Je otravný

210 11 11
                                    

Ráno
OPĚT jsem se vzbudila na tem ohavný zvuk budíku. Jak já ten zvuk nesnáším. No musela jsem se jít nachystat. Vzala jsem si roztrhané džíny a obyčejné volné šedé triko. Hrozně jsem se "těšila" na to jak uvidím zase tu osobu... Jak já ho nenávidím. Vyšla jsem z domu a dala jsem si sluchátka. A to by nebyl Jacob aby do mě nevrazil.
JS: "Dávej bacha!"
J: "C-co? Já?! Nevím kdo do mě teď vrazil že?!"
JS: "Jasně"
Bezeslova jsem odešla do školy.
Ve škole to bylo už v pohodě ale pořád na mě hleděl jako VŽDY Jacob. Jen jsem se na něj otočila a hodila na něj pohled; co chceš?
On se jen rychle otočil. Škola byla zase rychlá a nudná. Poslední hodinu jsem se nudila tak jsem házela papírky po učitelce. Nějak to ignorovala ale vždy když jsem se trefila do jejího "nerozcuchaného" drdolu a papírek tam zůstal tak třída dostala výbuch smíchu protože kdyby nezazvonilo a já bych jí tam hodila ještě pár papírků tak by měla asi vlasy z papíru😁. Po škole jsem šla domů a cesta byla v pohodě protože jsem nepotkala Jacoba. Ale uviděla jsem svého tátu a mámu jak si povídají se Sartoriusovýma.
"Ahoj tati! Dobrý den" pozdravila jsem je
"Ahoj broučku" řekl táta
"Ahoj Jull" řekli Sartoriusovi
"Jull dnes budeš spát u Sartoriusových ano? Já a mamka jedeme do práce v noci a nechcem aby so byla doma sama" řekl táta a máma přikývla.
Povzdechla jsem si a zbývala mi jediná odpověď "No jo"
Šla jsem si zbalit nějáké ty věci (pyžamo, oblečení na zítra atd..)
M: "Tak pojď!"
J: "Už?"
M: "No? Jo"
J: "Hmm" šla jsem ale nerada
J: "Můžu se zeptat kde budu spát?"
M. J. (Máma Jacoba): "Noo... Buď s Jacobem v pokoji nebo v pokoji pro hosty. Jak chceš"
J: "V pokoji pro hosty"
M. J.: "No dobře, tak si běž odložit věci. Jdi po schodech zahni doprava a bež až dozadu tak jsou dveře do pokoje pro hosty. A když budeš něco chtír tak přijď"
J: "Dobře, děkuju moc" řekla jsem a šla jsem do pokoje kde jsem si odložila věci a šla na chvíli na mobil kde jsem měla 1 novou zpeávu od Jacoba. Rozklikla jsem ji
JS: "Kde jsi?"
J: "Ale, ale... Pan dokonalej se o mě zajímá?"
JS: "Ne, jen chci vědět jestli už jsi u nás"
J: "Hmm. Tak to máš smůlu... Neřeknu"
Po pár minutách někdo vletěl do dveří a byl to Jacob který na mě hodil pohled; co tu děláš?! Vypal!
J: "Co je?"
JS: "Co děláš v tomhle domě?"
J: "No, v tomhle domě dělám to že tu budu spát... Bohužel"
JS: "Okamžitě běž pryč! Nebo.." dupl si k tomu a mě to nedalo tak jsem vybouchla smíchy
J: "Nebo co? Zavoláš na mě ochranku?" řekla jsem se smíchem
Už asi neměl slov protože jen odešel. Podívala jsem se na hodiny a bylo 18:00. Achjo, co budu dělat? No asi budu na mobile. Tak jsem se pohodlně usadila na postel a byla jsem na mobilu docela dloucho protože jsem potom nějak tak usnula.

Ahoj! Doufám že mě neukamenujete za to že vydávám části tak málo ale nějak tak nestíhám. Ale máme prázdniny takže budou části. Tak ahoj!

Splněný sen? 😍 | Jacob SartoriusKde žijí příběhy. Začni objevovat