Když jsem se svíjela v bolestech a převalovala na zádech držíc se za břicho, tak mi z kapsy vypadl mobil. V odrazu temně černého skla jsem zahlédla svou tvář. Mé kaštanově hnědé oči se změnily v potemněle modré oči. Vždy jsem si přála mít modré oči, ale nyní, když se mé přání splnilo mi mé oči nepřijdou, jako mé. Jsou cizí, jakoby mě zrazovali a nebyli mou součástí. Začala jsem brečet. Nechápu to. Co se mi to děje? Je to nějaký druh infekce ? Jsem součástí nějakého zvráceného pokusu ? Nebo zasáhla mnou nepochopená síla? A co bude pak ? Umřu? Už je mi to jedno, ale ta bolest. Ta boles mě trhá na kousky ... Proč já ? Nerozloučila jsem se! Ještě jsem se nerozloučila !
V hlavě se mi honilo tolik myšlenek, loučila jsem se s lidmi, kteří mi ukradli kus srdce. Slzy mi stékaly po tváří a tvořily mi lesklé rysy.
"Tak-to ne ! " podařilo se mi protlačit zahnutými zuby. Pokusila jsem se vztát. Takhle neumřu , sama a pana ,mladá a nemilovaná. Opřela jsem se rukou o strom a vší silou se zapřela. Sunula jsem za sebou žilami prostoupené nohy. Podařilo se mi vztát a bolest pomalu ustoupila. Tak to by bylo. Sehla jsem se pro mobil a kabát. Opatrnými pohyby jsem se natahovala pro věci se strachem, že bolest mnou opět prostoupí, jako ostří dvou mečů.
ČTEŠ
The Others
FantasyJsem průměrná holka. Láska , bolest a škola, ale to není celý můj život. Začínám objevovat a poznávat. Poznávat sama sebe a také ostatní. Jsem jiná ... Jsem outsider , jsem gravitysrorm .
