VADIMOVA HRAČKA

Vyplouváme

,,Skyler! Vstávej! Za chvíli je snídaně!" volal mě z pokoje Roman. Roman je mámy přítel. Nemá mě rád a já nemám ráda jeho. Je to vzájemný. Ale kvůli mámě se snažíme respektovat se. 

,,Dobré ráno." pozdravila mě mamka. ,,Za chvíli snídaně končí. Musíme si pospíšit" dodala. Rychle jsem se převlékla, udělala jsem si volný drdol a už jsme vycházeli na snídani.  

,,Miluju hotelové snídaně." řekla jsem a zakousla jsem se do palačinky. ,,Aby ses neudusila prosím tě." řekl otráveně Roman. Ignorovala jsem to. Nechtěla jsem si kvůli němu zkazit prázdniny. 

Na pokoji jsem si zabalila poslední věci, který jsem včera stihla vyndat a už jsme odcházeli. ,,Do tří hodin máme čas. Půjdeme se podívat do města a pokud zbude čas, tak se můžeme i vykoupat v moři." řekla mi mamka, když jsme vycházeli z hotelu. Kufry jsme před hotelem předali cestovní agentuře, která se nám stará o celý pobyt. Ve městě jsme se moc dlouho nezdrželi, aby jsme měli víc času na koupání se v moři a opalování se. Opět jsem se spálila. Jsem blondýna s modrýma očima a to znamená, že se vůbec neopaluji. 

Ve čtvrt na čtyři jsme vcházeli na palubu lodi. ,,Moc se omlouváme za zpoždění." říkali nám snad všichni z personálu. Byli strašně milý. Ubytovali jsme se v menším pokoji. Bohužel musím mít pokoj s mámou a Romanem. 

Večer nás čekal uvítací program. Všude bylo hodně jídla a pití, hrála hudba a všichni se náramně bavili. Až na mě. Neměla jsem si s kým povídat. Mamka tancovala s Romanem a nějak někdo v mém věku tam nebyl. Teda.. Byl tam jeden kluk. Měl tmavě hnědý až černý vlasy, byl vysoký a sexy. Jenže tam seděl s nějakou holkou. Vypadala sice starší, ale to je v dnešní době normální.

Šla jsem se projít po palubě. Byla jsem úplně na konci lodi. Hudba byla slyšet jenom trochu. Já se opírala o zábradlí a koukala na západ slunce. Byla jsem sama. Teda až do chvíle, než jsem uslyšela kroky. Myslela jsem si, že je to máma, jenže ta to nebyla. Byl to někdo jiný. Lepší...