Už je to několik roků po smrti Kiry a umírá další alfa,Bolt. Jeho nástupcem je jeho syn Light. Zvládne Light všechny povinnosti ? Najde si družku ? Pomstí se jim ostatní smečky ?
Dnes jsem chtěl svůj den začít lovem. Šel jsem tedy sám. Kerie vzala velitelství za mě. Plížil jsem se keřem za hříbětem které měl stejnou velikost jako já.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Skočil jsem po něm a visel jsem mu na krku. Hříbě spadlo a já slyšel křupnutí v jeho krku. Bylo mrtvé. Táhl jsem ho do tábora. Všichni na mě hleděli. ,,Dnes bude víc jídla." Řekl jsem nadšeně. Smečka nadšeně vyštěkla. Lovci došli brzo a valili oči že jsem sám ulovil hříbě. Nechtěl jsem se vychvalovat. Vyskočil jsem na skálu. ,,Dnes nemusí druhá skupina na lov." Oznámil jsem. ,,Ale je lepší aby šli všichni." Reagoval na to Blue. ,,Chceš aby jsme se najedli dobře ,ale pokud by bylo moc jídla zkazilo by se a bylo by k ničemu." Odpověděl jsem mu. ,,Je to váš názor Alfo ,ale já si trvám na svém !" Zavrčel Blue. Na tohle mě táta nestihl připravit. Řekl jsem si v duchu. ,, Blue proč si to myslíš ?" Zeptal jsem se. ,,Proč to říkat jsem starší ! Víš že od té doby co jsi se ty a tvoji sourozenci je to tu samé neštěstí !" Zavrčel Blue. Nemohl jsem ani mluvit. Smečka na mě hleděla jak na to budu reagovat. ,, Proč si to myslíš ?! Ty když si se narodil tak tě jako jediného z bývalé smečky nezabili lišky. Od té doby ti říkali Prokletý. Proto si v dospělosti odešel." Zastala se mě Kerie. ,,Slíbila si že to nikomu neřekneš!! Já si tě najdu !" Zavrčel Blue a odešel. ,,Smečko je nás jen 8. Musíme jít najít naše spojence. Vím že je to nebezpečná cesta ,ale čím víc nám bude tím lepší to bude v boji." Začal jsem. Nikdo mi neodporoval. Šli jsme hlouběji do lesa. Vyšel jsem z lesa. Zavětřil jsem jak nejlíp jsem mohl. Plížil jsem se křovím. Přeskočil jsem říčku a zastavil jsem. Na zemi ležela kočka. Mrtvá. Obrátil jsem se na smečku. Šel jsem dál po tlapách. Šel tam ještě cítit pach mého otce a mámy. Vydal jsem se po nich. Smečka mě následovala. Najednou se přede mnou objevila budova. ,,Tady to poznávám." Řekl Max a Lala najednou. Pohlédli na sebe a pak na mě. ,,Jdeme dál." Rozhodl jsem.
Po několika hodinách
,,Po několika hodinách jsme zpátky na místě kde žili starší ze smečky." Oznámil jsem. ,,Je to tu pořád tak jak si to pamatuji." Řekl Max nadšeně. ,,Ano. Max má pravdu. Takže tu zůstáváme ?" Zeptala se Dastina zmateně. ,,Ano. Byla to namáhavá cesta a pro jsem chtěl jít sem. Chtěl jsem vidět to co bylo na začátku. Na začátku Divoké smečky. Nikdy jsem tu nebyl." Řekl jsem smutně. Smečka začala opravovat pelech. Kerie se na mě podívala a došla ke mě. ,,Stalo se něco ?" Zeptal jsem se. ,,Něco se stalo se mnou." Řekla Kerie a já se lekl.
