"Kaii?" "Eleno!"
Tato slova jsme si řekli naposled. Pak se mi ztratila. Do temnoty. Do prázdnoty. Ale slibuju, že jí najdu.
Slibuju, že tě zachráním.....
2. Část Fanfiction
Tak dlouho jsem čekal, až znovu uvidím Elenu. Až ji po dlouhé době znovu políbím. Až se s ní znovu pomiluju. Jenže ona se změnila. Zamilovala se do šíleného psychopata, který vyvraždil skoro celou svou rodinu. Do psychopata, se kterým čeká dítě. I já se změnil. Minulou noc....
Udělal jsem něco, co nikdo nečekal, že se vůbec někdy stane. Nejen, že jsem políbil Bonnie - svou nejlepší kamarádku. Já se s ní totiž i vyspal... Ale musím uznat, že takovou noc jsem ještě nikdy nezažil!
Vzpomínám si na všechny doteky.... Její i mé...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Nejdříve jsem si myslel, že to všechno dělám ze vzteku - jako vždycky, když mě Elena něčím vytočí. Ale tentokrát to bylo jiné. ------------------------------------------------------
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
(z pohledu Bonnie)
Pozorovala jsem Damona. Byl tak sladký, když spal. Myslela jsem na včerejší noc. Byla to ta nejhezčí noc v mém životě. A myslím si, že to byla nejhezčí noc i pro Damona. Šlo na něm vidět, jak moc si to užíval.
Pomalu začal otevírat oči. Když je úplně otevřel, usmála jsem se a pohladila ho po tváři.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Dobré ráno", řekl a oplatil mi úsměv. "Jak ses vyspal?", zeptala jsem se. Rozzářily se mu oči. "S tebou nejlépe", zasmál se. Taky jsem se zasmála, pak se na něj překulila a dlouze ho políbila. Začali jsme se vášnivě líbat a pak i dotýkat. Pro oba to bylo opravdu hodně vzrušující.
Dlaněmi jsem mu přejížděla po těle a on potichu vzdychal. Znovu jsem se usmála a dráždila ho ještě víc. Pomalu jsem se rukama posouvala dolů. Už jsem byla skoro u jeho rozkroku, když mě upíří rychlostí přetočil a naše role se prohodily - já dole, on nahoře.
Jeho obličej se přeměnil v upíří. Jeho špičáky byly zářivě bílé a jeho oči prolité krví. "Paní Bennettová by si neměla začínat s upíry...", zasmál se. Podívala jsem se mu do očí a v hlavě řekla kouzlo. Když ucítil bolest hlavy, zamračil se.
"Pan Salvatore by si neměl začínat s čarodějkami...", zasmála jsem se. Když přestal cítit bolest, oddělal mi pramínek vlasů z obličeje a pohladil mě na tváři. "Miluju tě", řekl. "Já tebe taky", řekla jsem. Znovu jsme se dlouze políbili.
Přitiskla jsem si ho co nejvíc k sobě a zabořila mu ruce do vlasů. Tentokrát jsem vzdychala já...
(z pohledu Eleny)
Zase ta ranní nevolnost.... Vzbudila jsem se v 5 hodin ráno a několik hodin zvracela na záchodě. Chvilku dokonce krev. Když mi bylo aspoň o trochu líp, šla jsem se do kuchyně napít vody. Potom, co jsem se napila, jsem se zhluboka nadechla.
"Ty mi teda dáváš zabrat", podívala jsem se na své bříško a jemně jej pohladila. Ucítila jsem slabé kopnutí a pousmála se. Pootočila jsem hlavu k oknu a při pohledu na barevné podzimní stromy si vzpomněla na Kaie. Chybí mi. Moc. Potřebuji ho. A cítím, že ho potřebuje i naše dítě.
V tu chvíli jsem uslyšela nějaké divné zvuky. Otočila jsem se, položila skleničku s vodou na kuchyňskou linku a odešla ke schodům. Když jsem vylezla nahoru, zvuky byly čím dál více hlasitější. Nejvíce byly slyšet u dveří Damonovy ložnice. Otevřela jsem je a vešla dovnitř. Nemohla jsem uvěřit svým očím.... Damon a Bonnie? Jak?!
"Eleno!", oddálil se Damon od Bonnie, "Není to tak, jak to vypadá..." V tu chvíli se mi zase sevřel žaludek. Rychle jsem přeběhla ložnici a tak tak jsem to stihla na záchod. Zase jsem začala zvracet. "Asi bych si s ní měla promluvit", uslyšela jsem Bonnie, jak mluvila s Damonem.
Za chvíli vešla do koupelny a sedla si vedle mě. Nechtěla jsem se na ni ani podívat! Nechápu, jak jsem někoho takového mohla nazývat svou nejlepší kamarádkou! A už vůbec nechápu, jak jsem se vůbec někdy mohla vyspat s takovým idiotem, jako je Damon a ještě s ním chodit!
"Promiň, že si to musela vidět", řekla. Podívala jsem se na ni a řekla ji, že mě to vůbec nezajímá. "Takže ti nevadí, že spolu spíme?", zeptala se hloupě. "Víš co mi vadí?!", řekla jsem a myslela jsem, že vybouchnu vzteky. "Vadí mi, že si vy dva tady užíváte, zatím co já trpím! Je vám úplně jedno, jestli je mi po otci mého dítěte smutno, nebo ne! Jsem vám úplně ukradená!", začala jsem po ní ječet.
V tu chvíli jsem ucítila velice silné kopání. Chytla jsem se za bříško a snažila se tu bolest utlumit. "Není ti něco? Jsi v pořádku?", začala se mě Bonnie ptát. Já se pouze pomalu nadechla a vydechla. Kopání přestalo.
"Nic to nebylo....", řekla jsem otráveně, opatrně se zvedla a odešla si lehnout do své ložnice.
4. část 2. dílu fanfiction :) Názory, otázky do comm nebo zpráv :) Omlouvám se, že mi tato část trvala tak dlouho :/ Budu se snažit, abych je vydávala trochu častěji :/ Pokračování příště ;) #Denni
