Když už svolím, že teda něco řeknu, rozhovor se rozvíjí takto:
- A co bych měla říct?
- Já nevím, třeba, jmenuji se Isabella/Esther/Ingrid, je mi tolik a tolik let a bydlím v České republice.
- ..................(Mám mrtvici)
Lidi. Vážně neumíté nic originálnějšího?! Tolik vět můžete vymyslet, ale ptáte se na základní info?! Je to ohraný. A ohraný věci (aspoň mě) neskutečně štvou. Prosím. Něco originálního.
YOU ARE READING
Problémy bilingvních lidí
RandomJsem billingvní. V mém případě polofrancouzka. Má to nesporně spustu výhod. Ale i nevýhod. Většinou jsou dost úsměvné pro ostatní lidi, já bych za ně vraždila.
