Zmalovanej ksicht?

27 1 0
                                    

"Miluju tě."
Ty slova vysela ve vzduchu. Jasně nespočetně krát jsem si představovala jak ty dvě krásná slova plynou z jeho úst. Moc bych si přála z opakovat je po něm a být -byť jen tu malou chviličku- šťastná. Ale to bych nebyla já. Být to možný tak si myslím, že jsem dcera Afroditi, bohyně lásky. Její jediná zábava je lámat klukům srdce nebo dát dva lidi dohromady a pak se snažit, aby se rozešli.
To ale nejsem. Mám ho fakt moc ráda, ale neveřím že kluk může mít holku doopravdy rád. Jo pár kluků už bylo co mi řekli "Miluju tě." Ale ještě se nenašel nikdo komu bych to řekla já.
Vím co je láska a milovat dokážu. Kdo by nemiloval třeba čokoládu že?

Otevírala jsem zrovna pusu abych mu na to něco řekla, ikdyž jsem neměla nejmenší ponětí co.
Bum ozvala se rána jako by něco narazilo na dveře od pokoje.
Pustila jsem Sebastiána, kterýho jsem stále držela zezudu okolo pasu. Vyškrábala jsem se z postele na nohy a pomalu jsem vzala za kliku ode dveří. Musela jsem se usmát, když jsem uviděla Jima s Chris jak se líbají.
Zakašlala jsem, aby si mě všimli.
"A-ahoj" vypadlo z nich součastně. Chris úplně zrudla, ale Jim se jen divně culil.
"Vidím, že už jste se zkamarádili." Mrkla jsem ’nenápadně‘ na Christí. "Jo Chris za hodinu přijede Jackob." Hodila jsem na ní úsměv, který pochopila jen ona.
Koukla jsem se k posteli. Chris to pochopila, dala Jimovi pusu a něco mu pošeptala do ucha. Nemám tušení co mu řekla, ale začal se usmívat tak že jsem si až říkala jestli mu to neroztrhne pusu.

Uups málem bych zapoměla! Chytla jsem Chris za ruku a pomalu ji dotlačila ke dveřím.
"Dejte nám minutku musíme něco dořešit." Oba mi kývli na souhlas a tak jsem zavřela dveře a opět se ocitla v pokoji sama s Blázínkem.
Seděl na posteli a pozoroval mě těma kaštanově hnědýma očima. Najednou vstal a šel přímo ke mě. V obličeji měl prázdný výraz. Začala jsem couvat až jsem narazila do skříně. Aau. Posunula jsem se trochu do leva, takže jsem byla u zdi. Pořád se přibližoval.
Najednou stál vedle mě a vtáhnul si mě do obětí. Vymanila jsem se mu a stáhla ho s sebou na postel.
Přitáhl si mě k sobě a dal mi pusu do vlasů.
"Chťe-chtěla si mi něco říct?" Zeptal se s nadějí v hlase. Jo možná jsem mrcha, ale nechci mu tu naději brát.
Zhluboka jsem se nadechla "Mám tě ráda, ale..." nestihla jsem to doříct. Povolil stisk a vstal z postele.
"Ale. To chápu. Já-radši už půjdu." Otočil se směrem ke dveřím. Tak tohle mě fakt naštvalo. Už jsem to nevydžela.
"Ehh mohl by ses přestat chovat jako malá holka a pořád se litovat?" Zastavil se v půlce kroku.
"Jako co se chovám?!" vyštěkl na mě aniž by chtěl. Asi by mě mělo naštvat že na mě zvýšil hlas, ale já si začala a navíc když se kvůli mě nasere tak mě musí mít fakt rád. Anebo mě nesnáší.
"Jako malá holka. Snažím se ti říct že tě mám ráda, ale..." zase mě nenechal domluvit.
"Ale." Řekl pohrdavým hlasem.
"Ale musím se ještě rozejít s Jackobem." Najednou mu spadla brada.
"Cože?!"
"Čekala jsem spíš něco jako 'promiň nechtěl jsem ti skákat do řeči a rozčílit tě.' Ale cože je taky fajn."
Koukal na mě jak kdybych se zbláznila. "Takže sis vybrala mě."
"Já si nikoho nevybrala. S Jackobem se chci rozejít už dlouho. Vlastně nikdy jsem s ním nechtěla chodit patří do (jak by řekla Christí) Friend's zóny."
"Aha a jak dlouho už sním chodíš?" V hlase mu zněla žárlivost. Ooo je tak roztomilej když žárlí.
"Něco málo přes 2 roky."
"2 roky co jsme mohli být spolu." Udělal krok ke mě a chtěl mi dát pusu. Rychle jsem uhnula.
"Jo ty si byl ten co to posral."
"Ale noták Stef, tak to pořád tak nehroď vždyť..." dala jsem si prst na pusu na znamení aby byl potichu. Jednak jsem nechtěla poslouchat ty výmluvy a jednak mi bylo jasný že nás odposlouchávají.
Došla jsem ke dveřím a prudce je otevřela. Nečekaně znich vypadli Chris s Jimem.

Nějak se mi povedlo přejít to všechno a doslova jsem vyhodila Jima se Sebastiánem ven ze dveří. Né protože Jim poslouchal za dveřmi, ale chtěla jsem od nich mít chvíli klid.
Kupodivu Chris nebyla ani naštvaná. Koukla jsem se na hodinky. "A kruci Jackob je tady za 10 min. To jsme vážně skoro hodinu prokecali než se nám je podařilo vykopnout?"
Christína se jen culila.
Obula jsem si svoje milovaný stříbrný conversky a vyšla na chodbu kde do mě vrazila nějaká zmalovaná blonska. "Si blbá! Nevidíš kam šlapeš?" vyštěkla po mě.
"Promiň co si říkala barbie?" řekla jsem s popuzeným výrazem ve tváři.
Zalapala po dechu a už chtěla něco fakt 'chytrýho' říct, ale já jen prošla okolo ní. Než jsem zahla zaroh slyšela jsem její upištěný hlas "Toho budeš litovat." Jen jsem se nadtím usmála. Co mi mohl ten koní ksicht udělat? Namalovat mě?

Jakmile jsem přišla na autobusovou zastávku, tak přijel bus.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Apr 22, 2017 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Uvidím ho ještě někdy?Where stories live. Discover now