From enemies to "I will save you" | Kai & Elena fanfiction | 2.

Probuzení

Probudil jsem se a otevřel oči. Cítil jsem hroznou bolest po tom, co mi Damon probodl břicho nějakou dýkou. Nejspíš si myslel, že jsem člověk, tak se mě pokusil jednoduše zabít. Vytáhl jsem si ji a odhodil ji stranou. Sledoval jsem, jak se má zakrvácená rána rychle hojí. Jen díky upíří síle jsem naživu....

Damon s Bonnie nejspíš po celou tu dobu, co jsem tu byl s Elenou uvězněn, vymýšleli plán. A musím uznat, že se jim opravdu povedl....Dostali se do pekla, "zabili" Elenu a pak, když jsem spal, ji vzali s sebou zpátky nahoru.... Opravdu, dokonalejší plán jsem ještě neviděl....

Na tom všem, co se minulou noc stalo, mě jedna věc mrzela nejvíc. To, že mi unesli holku nebylo to nejhorší. To nejhorší na tom totiž bylo, že byla těhotná. Byla nevinný člověk, který nosil ve svém břiše mého potomka. A ještě k tomu ji zradili její vlastní přátelé. Bylo mi do breku. Když jsem se konečně dokázal postavit na nohy, odkulhal jsem do Salvatorovic domu.

Dokulhal jsem až nahoru do koupelny. Rukama jsem se podepřel o linku a podíval se na sebe do zrcadla. Třásly se mi ruce a po celém těle mi stékal pot. Pak jsem se najednou začal třást celý. Magie....
Ironicky jsem se zasmál. "Bonnie Bennettová.... To tě opravdu nenapadlo nějaké LEPŠÍ KOUZLO??!!", zakřičel jsem.

Cítil jsem hroznou BOLEST a VZTEK! V tom okamžiku jsem zavřel oči a ocitl se ve svých myšlenkách. Byly to vzpomínky:

Viděl jsem sebe a Elenu. Stáli jsme spolu ve sprše. Líbali jsme se a byli jsme šťastní. Kapky vody nám stékaly po našich tělech. A s kapkami vody taky kapky krve.... mojí i její. Myslel jsem na chuť těch kapek. Její krev byla tak sladká.... Tehdy jsem si to ještě neuvědomoval, protože jsem byl člověk. Teď však všechno cítím dvojnásobně.
Pamatuju si každý dotek. Pamatuju si, jak byly všechny dotyky příjemné a vzrušující....

V tu chvíli jsem otevřel oči a znovu se na sebe podíval do zrcadla. Měl jsem upíří obličej - výrazné žíly, krví prolité oči a zvětšené špičáky. Vypadal jsem jako rozparovač, který se právě nakrmil z nějaké sexy roztleskávačky. Vypadal jsem pobaveně a zároveň pěkně rozzuřeně.

V tu chvíli jsem si uvědomil, že nad sebou nemám vůbec žádnou kontrolu. Moje emoce se nezdvojnásobily.... ony se dokonce zčtyřnásobily! Všechna bolest a radost, všechen strach a vztek, ta hrozná touha po krvi.... a dokonce i touha po doteku. Znovu jsem zavřel oči.

Cítil jsem, jak její mokré zakrvácené dlaně pomalu přejížděly po mém těle. Věděl jsem, že to je jenom pouhá vzpomínka, ale i přesto jsem všechny její doteky cítil i teď. Všechno si pamatuju - své pocity, doteky padajících kapek vody, chuť její krve a vzrušující doteky jejího těla.

Otevřel jsem oči. Už jsem měl zpátky svůj "lidský" obličej. Udělalo se mi trochu špatně, tak jsem si šel lehnout do postele ve Stefanově ložnici. Pomalu jsem nahlas dýchal, pak zavřel oči a usnul.

------------------------------------------------------ 

Poznámka autora: Píseň k této části (nahoře) je z TVD (epizoda 8x08) a zpívá ji Michael Malarkey, který si zahrál v TVD postavu Lorenza "Enza" St. Johna ;) Název písně je "Scars".

Tak tohle je tedy 1. část 2. dílu fanfiction :D Omlouvám se, že je krátká :/ Názory, otázky pište do comm nebo zpráv ;) Pokračování v příští části :) #Denni