Kdo jsem?

Cesta

Druhý den ráno byli všichni vzhůru brzy a nemohli se dočkat, až vyrazí na cestu. Ale královna Diana měla problém s tím, že s nimi jede i Ellia. A na snídani to řekla přede všemi.
,,Proč s námi jede i ona? Není členem této rodiny.”
,,Nehodlám se tu s tebou hádat. Prostě pojede a hotovo,” řekl jí král Freon.
Diana se uraženě zvedla od stolu a opustila jídelnu.
,,Nic si z toho nedělej Ellio. Jí to přejde,” ujišťoval El král.

Po snídani služebnictvo nakládalo do kočáru všechny věci. A členové královské rodiny si balily poslední věci na cestu.
,,Tak co? Připravena na svou první cestu z domova?” ptal se Albin Ellii.
,,To víš, že jo.”
Přistoupil k ní a obejmul ji kolem pasu.
,,Tech toho, někdo přijde a uvidí nás,” strachovala se Ellia.
,,Tak ať” nic si s toho nedělal Albin.
Přitiskl Elliu blíž k sobě a políbili se.

Na nádvoří už všichni netrpělivě čekali, než se všichni sejdou, aby mohli vyjet.
,,Tak co? Už jedeme?” zeptala se netrpělivě Lorel.
,,Ještě čekáme na Elliu a Albína,” řekl Eric.
,,Tak pro ně někdo běžte. Třeba zapomněli, že se jede už dnes,” nevrhl otráveně Gevin.
V tu chvíli vyběhli oba z hradu a uháněli ke kočáru.
,,Kde jste?” otázal se jich Eric.
,,Nemohl jsem najít jednu knihu a Ellia mi s tím pomohla,” snažil se nějak vymluvit Albin.
,,Ty čteš? Tak to jsem nevěděla,” pousmála se pobaveně Lorel.
,,A to chceš číst při jízdě na koni?,” začal se vyptávat Gevin.
,,Ne, zapomněl jsem si ji dát do truhly s věcma,” pokračoval Albin.
,,Tak nezdržuj a nasedni na koně. Elli, ty běž do kočáru,” rozkázal jim Eric.
Ve chvíli už byli všichni připraveni a vydali se na cestu.

Celou cestu byla nudná. V kočáru byli královna s Lilianou, Lorel a Ellia. Moc toho nenamluvili. Královna pletla z Lilianiných vlasů cop. Lorel a Ellia si četly každá svou knihu. Ani ony dvě se moc v lásce neměly. Cesta byla zdlouhavá a hrbolatá. A navíc, král si každou chvíli musel dát přestávku a tak se kočár i doprovod vojáků skoro pořád zastavovali.