•35•

165 14 0
                                        

Cesta do Metropolitního Muzea umění trvalo poměrně dlouho, tiše, a bez žádné hudby v rádiu. Limuzína zastavila před muzeem. Chtěla jsem vylízt, ale než jsem se dostala k páčce, řidič mi otevřel dveře. Poděkovala jsem úsměvem a čekala na Starka. Podíval se na mě a čekal, kdy se zachytnu jeho nabízeně rámě. Prootočila jsem oči a zachytla se.

,,Nemusíš se bát. "

,,Já se nebojím. "

,,Opravdu je tvůj první večírek. "

,,S tebou jo, ale jinak ne. "

,,Docela by mě zajímal tvůj život. "

,,Můj chceš slyšet, ale svůj ne. "

,,Nikdy ses neptala. "

,,Nenapadlo mě to. "

Odpověděla jsem a hleděla na lidi v společenském oblečení v sále. Všude byly vystavený obrazy a sochy. Některé hezké a některé odporné. Stark mě chytil kolem boku, čehož jsem se začala stydět. Dala jsem jeho ruku pryč, ale ji tam zpět vrátil. Naštvaně jsem se na něj podívala, ale se zatvářil výrazem 'takhle to bude pro nás lepší', což asi nebylo. Odtáhla jsem se a odešla do útrob muzea. Musím najít ten dům. Někde v klidu. Rozhledna jsem se a našla lavičku, kde nikdo nebyl. Usmála jsem se a sádla si na ni. Zavřela jsem oči a udělalo to co ve výtahu. Chvíli bylo vše rozmazané, než jsem to viděla. Adresu. Beverly Hills Creative Artists Agency. To je ale agentura. A žádný dům tam není, ledaže......Otevřela jsem a přede mnou stal muž, který měl pravou ruku na mém rameni.

,,Jste v pořádku?"

,,Ano, jen jsem přemýšlela. "

,,Mohu si k vám sednout?"

,,Ano. "

Posunula jsem se s muž si ke mě přisedl. Byl hezký. Modré šedé oči, vypracované tělo, a krásné rysy. Nevím jak jsem se na něj dlouho koukala, ale mohla bych se na něj koukat celý den.

,,Jak se jmenujete?"

,,Cože? Jo, Nicol, vy?"

,,Nicolas. "

,,To je náhoda. "

Řekla jsem překvapivě a víc se k němu otočila. Nicolas se poškrábat na za krkem. Je to jak koukat na krásný obraz.

,,Je. "

,,Co vás na mě zaujalo?"

,,Jste krásná, vypadáte sympatický a chytře. "

,,A není to tím, že...."

,,Možná i tím. "

,,S kým tu jste?"

,,Jsem tu s dědečkem, a vy?"

,,S kamarádem."

,,Jak se jmenuje?"

,,Tony Stark, a váš dědeček?"

,,George Howard Richardson. "

,,Docela dlouhý jméno. "

,,Je, co..."

,,Nicolasi!"

Zavolal přes celý muzeum starý muž. To asi bude jeho děda. Vedle starého muže šel i Stark. V ruce držel sklenku zlaté whiskey. Nicol vstal a šel za dědečkem, i když to byly pouhý dva malý kroky.

,,Dědečku.."

,,Hledal jsem tě po celém muzeum, abych ti představil tohoto muže. "

Ukázal Nicolasuv dědeček na Starka. To bude zajímavý. Asi pro mě? Pro Starka? Nicolase?

N.I.C.K Where stories live. Discover now